Nečekaný objev z And: Lovkyně lam mění pohled na pravěké společnosti

Nečekaný objev z And: Lovkyně lam mění pohled na pravěké společnosti
Sdílej
 
Před 9000 let lovila lamy a jeleny v horách. A teď mění náš pohled na pravěké společnosti. Dosud jsme si totiž mysleli, že muži lovili a ženy jen sbírali plody. Nečekaný objev mladé lovkyně z naleziště Wilamaya Patjxa všechno mění.

 

Kdybyste měli popsat fungování společnosti lidí, kteří před 9000 lety obývali peruánské Andy, pravděpodobně byste zmínili to, že muži loví a ženy něco sbírají a starají se o děti a tábořiště. Úplně stejnou optikou se dívali američtí archeologové, kteří zkoumali hroby z peruánského naleziště Wilamaya Patjxa, které leží ve výšce 3925 metrů nad mořem.

Velký lovec byl žena

V jednom z hrobů našli vedle kostry hromádku kamenných předmětů, které jasně ukazovaly na to, že pohřbený člověk byl vysoce postaveným a váženým lovcem. Hroty oštěpů pro lov velkých zvířat, nůž s jednostranným ostřím, škrabky na zpracování kůže a kusy červeného barviva okru, který se používal k barvení kůží.

NÁLEZY Z HROBU PERUÁNSKÉ LOVKYNĚ: Kamenné hroty vrhacích zbraní, neopracované kamenné vločky, opracované vločky, kamenný nůž, malé škrabky, velké škrabky nebo sekáčky, hladicí kameny a kusy okru

Celý tým mluvil o velkém lovci, velkém muži, možná dokonce náčelníkovi. Ovšem jen do chvíle, kdy bioarcheolog Jim Watson z Arizonské univerzity poukázal na to, že kostra je na velkého muže nějak moc jemná a lehká. A prohlásil, že jejich lovec je nejspíš žena. Což pak potvrdila i analýza bílkovin ze zubů, kterou provedl forenzní expert.

Lamy a jeleni

Lovkyni z naleziště Wilamaya Patjxa bylo jen 17 až 19 let a izotopový podpis v jejích zubech vypovídá o tom, že se živila množstvím masa divokých zvířat. Můžeme předpokládat, že jejím hlavním úlovkem byly divoké lamy vikuni a jeleni huemulové, jejichž kosti se také našly na pohřebišti.

Zapomenutý jelínek: Oběť domácích psů a pytláků

Zapomenutý jelínek: Oběť domácích psů a pytláků

Když se archeologové vzpamatovali z prvotního překvapení nad skutečnou identitou velkého lovce, položili si logickou otázku: Byla mladá lovkyně ojedinělou výstřednicí, nebo byla žena na lovu velkých zvířat v dávné peruánské společnosti něčím běžným?

Další lovkyně

Poznatky získané od současných lovců a sběračů, jako jsou jihoafričtí Sanové nebo tanzanští Hadzové, by spíše svědčily pro teorii „výstřednice“. U nich totiž platí, že muži loví, ženy sbírají a tečka.

Kořistí peruánských lovců a lovkyň byl i jelen huemul severní (Hippocamelus antisensis)

Jenže revize dalších pravěkých hrobových nálezů ze Severní i Jižní Ameriky Peru naznačuje, že tehdejší společnost byla zřejmě daleko méně striktní. Vědci se podívali na celkem 429 lidí ze 107 archeologických nalezišť. 27 z nich pohřbeno spolu se zbraněmi, které se používaly pro lov velkých zvířat. A mezi nimi bylo 10 žen a 16 mužů.

Stačila odvaha

Na základě toho vědci spekulují o tom, že v amerických prehistorických společnostech mohlo být něco mezi 30 až 50 % lovců ženského pohlaví. To by pak nejspíš znamenalo, že lovcem velkých zvířat – a tady musíme připomenout, že se nemuselo jednat jen o lamy a jeleny, ale také mamutymastodonty – se mohl stát kdokoli, kdo měl k tomu vlohy a odvahu. A jestli to byl muž nebo žena, už bylo vedlejší. (ABC)

Vikingové a jejich ženy: Miláčku, nezajedeme vypálit vesnici?

Vikingové a jejich ženy: Miláčku, nezajedeme vypálit vesnici?

Vikinská válečnice

Objev žen – lovkyň velkých zvířat z prehistorické Ameriky je překvapení ze samého sklonku loňského roku. Z Evropy jsme se podobného objevu dočkali před třemi lety, kdy vědci prozkoumali DNA vysoce postaveného vikinského válečníka, který byl v 10. století uložen k věčnému odpočinku nedaleko švédského města Birka.

Rekonstrukce hrobu s vikinskou válečnicí

Hrob velitelky

O válečníkově významu svědčí to, že mu jeho bližní do hrobu uložili četné zbraně a zbroj, sedlo, dvojici koní a také figurky a desku k deskové hře. Právě ta podle vědců naznačuje, že se jednalo o velitele, který se zabýval válečnou strategií a taktikou.

Hrob byl objeven už na konci 19. století a až do roku 2017 se předpokládalo, že patřil Vikingovi – muži, považovanému přímo za prototyp vikinského válečníka. Jenže pak analýza DNA prokázala, že slavný vikinský válečník byl ve skutečnosti válečnice.

Důkazy o vikinských ženách, které bojovaly se zbraní v ruce, existovaly už zdřívějška. Žena z Birky je však první známou vysoce postavenou důstojnicí.

Mňoukající nájezdníci: Kočky na vikinských lodích

Mňoukající nájezdníci: Kočky na vikinských lodích

Česko v době ledové: co lovili lovci mamutů?

Česko v době ledové: co lovili lovci mamutů?

Nemocné mumie: Dávné stopy moderních neduhů

Nemocné mumie: Dávné stopy moderních neduhů

 

 

Články odjinud