Vikingové a jejich ženy: Miláčku, nezajedeme vypálit vesnici?

Vikingové a jejich ženy: Miláčku, nezajedeme vypálit vesnici?
Sdílej
 
Nejnovější výzkum ukazuje, že nájezdy Vikingů nebyly jen krvavá dobrodružství, jak jsme se domnívali. Seveřané se na ně vydávali společně se ženami a dětmi.

 

 

Určitě víte, že Vikingové byli vynikající mořeplavci. A že nebyli o nic horší válečníci. Tito středověcí obyvatelé Skandinávie na svých dračích lodích obepluli celou Evropu, severní Afriku, Rusko a dokonce zakotvili i u amerických břehů. To vše v době, kdy zbytek Evropy mohl o námořních plavbách jen snít. Dobrodružné cesty Vikingů historikové doposud vykládali jasně: Vousatí lupiči se vylodili u břehu, povraždili, co jim přišlo do cesty, pobrali kořist, naskákali zpátky na palubu a pluli dál. Nový výzkum ukázal, že to celé bylo úplně jinak.

Nesmazatelný gen

Švédsko-norský vědecký tým nedávno odebral vzorky DNA z tisíc let starých pozůstatků těl Seveřanů a porovnal je se současnými Evropany. S překvapením zjistil, že jsou téměř identické s obyvateli mnoha míst, kam se Vikingové vydávali na výpravy. Zvlášť výraznou shodu zaznamenali u lidí z Orknejských a Shetlandských ostrovů na sever od Skotska. Vědci se zaměřili na tzv. mitochondriální DNA (mtDNA), což je informace, která se dědí po matce a nemění se. Vaše tělo tak obsahuje stejný nebo velice podobný kód, jaký měla vaše praprapraprababička.

 

Vikinské loďstvo: 3 nejznámější (a taky nejlepší) typy dobyvatelských lodí

Vikinské loďstvo: 3 nejznámější (a taky nejlepší) typy dobyvatelských lodí

Výlet s rodinou

Co to ale znamená pro výzkum života starých Seveřanů? Dokládá to, že Vikingové nejspíš nebyli jen sprostí loupežníci na lodích. Pokud mají obyvatelé míst, kde nájezdníci zakotvili, stejné mtDNA, znamená to, že náplní vikinských cest nebylo jen plenění a pustošení. Aby sem mohl jejich genetický kód vůbec proniknout, museli s sebou brát svoje ženy a zakládat rodiny. Vikingům tedy nešlo jen o kořist a návrat domů, ale na místech, kam dopluli, stavěli osady. Historici na základě tohoto výzkumu dodávají, že zatímco muži plenili okolní vesnice, vikinské ženy a děti tu čekaly na jejich návrat.

Pivo a stejky

Archeologický průzkum v údolí Mosfell na Islandu ukázal, jak se žilo v takové vikinské osadě před zhruba tisíci lety. Vedl ji náčelník, který bydlel v obrovském domě. Našli byste v něm obrovský sál pro hodování, svatyni nordickým bohům a dokonce i hřbitov. Osadníci se živili chovem dobytka a pěstováním ječmene. Jejich stravu tedy tvořilo převážně maso, chléb a kaše. Z obilí ale s oblibou vyráběli také pivo a pálenku. Volný čas pak trávili tak, jak se na Seveřany sluší. Hostinami se stoly plnými alkoholu a pečeného hovězího. Kdo ví, jestli i my uprostřed Evropy v sobě nemáme něco z Vikingů!

Slonovina severu: Proč Vikingové opustili Grónsko

Slonovina severu: Proč Vikingové opustili Grónsko

Thorův svět: Skuteční severští bohové včera a dnes

Thorův svět: Skuteční severští bohové včera a dnes

Tvrdí Eskymáci: Dobytí Aljašky a Grónska

Tvrdí Eskymáci: Dobytí Aljašky a Grónska

Sluneční kámen: Tajemství vikinských mořeplavců

Sluneční kámen: Tajemství vikinských mořeplavců

Klíčová slova:
historie, viking, moreplavba
 

Hry