Svatý grál je nejslavnější číše všech dob. Právě z něj pil Ježíš Kristus při Poslední večeři před ukřižováním. Ačkoli samotné věřící Svatý grál příliš nezajímá, stal se zdrojem nesčetně pověstí, které mu připisují zázračné schopnosti. Nápoj z grálu prý dovede léčit nemoci, navracet ztracené mládí a dokonce oživovat zemřelé. Zkrátka dobrý drink. Nejvíce ho proslavily legendy ze středověké Anglie. Rytíři krále Artuše z hradu Kamelot putovali po celém světě, aby přinesli na kulatý stůl Grál a svému vládci tak zajistili nehynoucí slávu. Tajemství poháru ale učarovává lidem dodnes. Za druhé světové války se za ním pachtili nacisté ve víře, že jim daruje nadpřirozené schopnosti a Německu vládu nad světem. Ještě, že ho nenašli!
Cesta s přestupem
Kdo však tvrdí, že legendární pohár objevil, jsou současní španělští historici. Strávili několik let zkoumáním záznamů o Grálu a konečně došli k závěru, že opravdu existuje a je k nalezení v maličké bazilice ve španělském městě León. A jak se takový Grál dostane z Jeruzaléma, kde byl Kristus ukřižován, až do Evropy? Vědci objevili pergameny, které popisují, že pohár nejprve ukradli Arabové, kteří ho převezli do Káhiry. V 11. století jej pak egyptský emír daroval španělskému králi Ferdinandu I. Kastilskému jako poděkování za pomoc při hladomoru. A jelikož král sídlil právě ve městě León, skončil ve zdejší Bazilice sv. Izidora.
Nenápadná číše
Zda se jedná opravdu o pohár, ze kterého pil Ježíš, nemohou historikové potvrdit. Tvrdí však, že se stoprocentně jedná o číši, kterou za Svatý grál považovali raní křesťané, tvůrci prvních legend o jeho nadpřirozených schopnostech. Ať tak či onak, na dlouho byl zapomenut. V polovině 20. století se stal součástí muzea středověkého umění a byl postaven do vitríny mezi stovky podobných předmětů. Nikoho příliš nezajímal, nyní ale u něj ale bude asi pořádný nával.
