Ještěr s bublinou: Anolis je skvělý potápěč

Ještěr s bublinou: Anolis je skvělý potápěč
Sdílej
 
Anolisové mají jednu zvláštní vlastnost – pod vodou vydrží tak dlouho, že byste už nepředpokládali, že se ještě vynoří. To se hodí při setkání s hladovým predátorem. Pokud není takový predátor hodně trpělivý a vytrvalý, číhání na to, až se anolis zase vynoří, rychle vzdá.

 

Drobných ještěrů rodu Anolis je hodně druhů s rozmanitým způsobem života. Ti, kteří žijí v těsné blízkosti vod, mají téměř obojživelný životní styl. Pod hladinou vody totiž hledají nejen potravu, ale také úkryt před predátory. A pokud není predátor skutečně hodně trpělivý a vytrvalý, číhání na to, až se anolis zase vynoří, rychle vzdá. Kdo se ale nevzdal, byli vědci, kteří anolise studovali v Kostarice. Zjistili – a s pomocí podvodní kamery zdokumentovali – že drobný ještěr může pod vodou setrvat až 18 minut.

Živé lucerničky: Žáby, které se umí rozsvítit

Živé lucerničky: Žáby, které se umí rozsvítit

Téměř obojživelný ještěr anolis

Jaké výhody anolisům jejich mimořádné potápěčské schopnosti přinášejí, je vcelku zřejmé. Jiná otázka ovšem je, jak to dělají. Pokusy s několika druhy „obojživelných“ anolisů ukázaly, že tito ještěři si osvojili to, co umí někteří vodní členovci – nadechnout se vzdušného kyslíku, aniž by se nutně museli vynořit nad hladinu. Klíčem je opětovné vdechování vzduchu, který již jednou prošel dýchacími orgány a který se drží na těle živočicha. To samozřejmě nejde donekonečna, protože obsah kyslíku se v takovém „recyklovaném“ vzduchu stále snižuje, ale na významné prodloužení ponoru to stačí.

Na prstech mají ještěři anolisové přísavné lamely, díky kterým mohou lézt i po úplně hladkém povrchu •  Profimedia.cz

Bublina jako kyslíková bomba

Anolis, který se potopí do vody, získá stříbřité zbarvení, protože jej pokryjí bublinky vzduchu, který vytvoří tenkou vrstvu mezi jeho hydrofobní kůží a okolní vodou. Některé druhy tuto vrstvu umí nafouknout vydechnutím vzduchu z plic a zformovat tak velkou vzduchovou bublinu. Ta pak sedí zvířeti na hlavě, je spojena s jeho čenichem a slouží jako „kyslíková bomba“, z níž ještěr pod vodou dýchá. Aby vědci prokázali, že vzduchová bublina není jen nějaké svérázná ozdoba, ale funkční věc, umístili do ní miniaturní senzory pro sledování hladiny kyslíku. A kyslík v průběhu ponoru ubýval, což dokazuje, že jej plaz postupně spotřebovával dýcháním.

„Obojživelný“ ještěr Anolis oxylophus z Kostariky •  Profimedia.cz

Přelomový objev

Dýchání už jednou vdechnutého vzduchu je něco, o čem u podvodního dýchání obratlovců nikdo vážně neuvažoval. Objev, který začal v Kostarice dlouhým čekáním na to, až se anolis zase vynoří, však prokázal, že to možné je. Otázkou nyní je, co dalšího tihle ještěři umí. Vědci je například podezírají z toho, že během ponoru utlumí svůj metabolismus. Tím by snížili svou spotřebu kyslíku a pobyt pod vodou si mohli ještě víc natahovat.

Anolisů je hodně druhů •  Profimedia.cz

Anolisové

Anolisové jsou drobní a pestře zbarvení, některé druhy se chovají jako terarijní zvířata. Domovem anolisů, kteří jsou příbuzní leguánům, je především Střední a Jižní Amerika a ostrovy v Karibském moři. Obvykle žijí na stromech v deštných pralesích, někteří se ale naučili žít i v blízkosti lidských sídel. Loví hmyz i menší obratlovce včetně jiných anolisů. Některé druhy nafukují barevný hrdelní vak, který slouží ke komunikaci, a ovládají částečnou barvoměnu.

Odložený start: Mláďata korovců nespěchají

Odložený start: Mláďata korovců nespěchají

Chameleoni: Úplně jiní ještěři

Chameleoni: Úplně jiní ještěři

Krevety na tahu: Kvůli rozmnožování opustily hlubiny

Krevety na tahu: Kvůli rozmnožování opustily hlubiny

 

Články odjinud