Preventivní konec sondy
Po celkem dvaceti letech ve vesmíru už Cassini vyčerpala prakticky všechno palivo pro korekce dráhy. NASA by tak nad ní brzy ztratila kontrolu. Sonda by mohla v budoucnu dopadnout na některý ze Saturnových měsíců a kontaminovat jej. A tomu vědci chtěli zabránit za každou cenu, protože na povrchu minimálně dvou z nich by mohly být podmínky pro život.
Velké finále
Samotný konec mise začal už v dubnu. Během fáze s názvem Velké finále (Grand Finale) NASA zariskovala a poslala sondu na speciální oběžnou dráhu kolem planety. Cassini se tak vůbec poprvé dostala do mezery mezi Saturnem a jeho slavnými prstenci. Pobývala zde až do pátku 15. září, kdy byla navedena do atmosféry, v níž shořela. Potvrzení o konci mise dorazilo na Zemi po 80 minutách. Tak dlouho totiž letí signál rychlostí světla od Saturnu. Cassini přitom až do poslední chvíle vysílala vědecky nesmírně cenná data.
Dlouhá cesta
Pouť sondy Cassini začala startem z Mysu Canaveral 15. října 1997. Poté sonda zamířila přesně opačným směrem, než bychom čekali. Dvakrát prolétla okolo Venuše a jednou okolo Země. Blízké průlety zafungovaly jako gravitační prak a vystřelili sondu vstříc daleké cestě. Na začátku července 2004 přilétla Cassini k Saturnu a začala s výzkumem planety i početné rodiny jeho měsíců, která čítá přes 60 členů! Mise měla původně trvat čtyři roky, ale dvakrát došlo k jejímu prodloužení. Během 13 let u Saturnu oblétla Cassini planetu 294krát a provedla přes 160 průletů okolo měsíců planety.
Cassini odhalila tajuplné světy
O Saturnu zjistila Cassini spoustu informací. Pořídila například detailní snímky šestiúhelníkové bouře v oblasti severního pólu Saturnu. Mechanismus vzniku tohoto útvaru o velikosti 13 tisíc km se nyní vědci snaží napodobit v laboratořích. Nejvíce objevů ale získala u měsíců Saturnu. Pomoci speciálních radarových očí prozkoumala povrch měsíce Titan, který přes hustou atmosféru z dusíku nevidíme a na němž se nachází jezera a řeky tekutých uhlovodíků. Krátce po svém příletu Cassini vypustila na povrch Titanu modul Huygens. Ta zřejmě bude ještě dlouhou dobu sondou, která přistála na nejvzdálenějším vesmírném tělese od Země.
Život u Saturnu?
Cassini také zjistila, že hluboko pod povrchem dalšího měsíce – Enceladu – mohou být podmínky vhodné k životu. Podle vědců se pod povrchem nachází oceán kapalné vody. V okolí Saturnu už sice není dostatek tepla díky Slunci, ale vodu v kapalném stavu udržují mohutné slapové síly planety. V oceánu by měly být všechny tři podmínky k životu: voda, důležité chemické komponenty i zdroj energie pro metabolismus. Teprve nedávno byl potvrzen objev molekulárního vodíku, který zřejmě vzniká reakcí horké horniny a podpovrchového oceánu. Pokud se v oceánu vyskytuje primitivní život, mohl by jako zdroj energie využít vodík a oxid uhličitý rozpuštěný ve vodě.
Další sondy se zaměří na měsíce
Konkrétní plány na další sondy pro průzkum Saturnu zatím nejsou. Je ale téměř jisté, že se nástupci Cassini v budoucnu zaměří na průzkum dvou měsíců: Enceladu a Titanu. V případě Enceladu by se mohlo jednat o sondu, která bude provádět průzkum z oběžné dráhy a zkoumat ledové výtrysky. V případě Titanu by to mohlo být zajímavější. Do atmosféry měsíce lze vyslat balon nebo přistát s modulem na hladině jezera a předběžně se pracuje i na ponorce.
