Modelové létání s videokamerou bylo ještě v nedávné minulosti téměř nemyslitelné. Kamery byly totiž příliš velké a těžké. Pak ale přišly ke slovu integrované obvody, nízká váha výkonných baterií, miniaturní optika s vysokou rozlišovací schopností a možnost nahrávat na paměťovou kartu. A tehdy do leteckého modelářství pronikla i špionážní technika.
Kamery pro modely
Špionážní družice umí z výšky několika kilometrů přečíst článek, který si někdo čte v lehátku na zahradě. Domovy zase hlídají skryté videokamery reagující na pohyb nezvaného hosta, které na vloupání upozorní prostřednictvím mobilního telefonu. Právě taková technika nyní umožňuje udělat z modeláře vzdušného kameramana. První modelářské kamery toho ale mnoho neuměly. Umístěny pod trupem modelu nebo v jeho přídi snímaly průběh letu, zaznamenaly ho na paměťovou kartu a modelář si pak záznam prohlédl doma v počítači. I tato technika je už ale minulostí.
Vyzkoušeli jsme
My jsme pátrali po nejmodernějších v běžném prodeji dostupných kamerách pro RC (radio-controled - rádiově řízené) modely. Vybrali jsme si špičkovou miniaturní videokameru FCOIII německého výrobce ACME, kterou jsme v redakci vyzkoušeli. Dvěma hlavními prvky jsou vlastní kamera a vysílač pracující ve frekvenčním pásmu 2,4 GHz. Vysílaný obraz zachycuje v reálném čase na zemi videopřijímač, promítá ho na obrazovku rozměru 42 x 31 mm a současně i zaznamenává na paměťovou kartu. Modelář nebo jeho pomocník tak vidí krajinu, nad kterou model létá. Navíc lze vedle videa provádět i fotografické snímkování nebo snímat dokonce i zvuk.
Brýle dělají pilota
To ale zdaleka není vše. Pro zařízení FCOIII se prodávají také videobrýle s označením V-Eyes, u kterých se snímaný obraz zobrazuje na brýlové sklíčko. Kdo si je nasadí, má téměř pocit, že v modelu přímo sedí. Řízení RC modelu ale není v takovém případě jednoduché. Sklo brýlí postrádá údaje, které se zobrazují například pilotům bojových letounů v indikátoru HUD (head-up display - průhledovém displeji), takže při rychlosti a obratnosti dnešních RC modelů může snadno dojít k havárii. Přitom by stačilo zobrazit na brýlové sklo sklonoměr se zatáčkoměrem. To je ale předmětem budoucího vývoje, takže přímý požitek z letu si zatím může bezpečně vychutnat jen pilotův pomocník.
Vzdušní průzkumníci a bojovníci
Videokamery ke vzdušnému snímkování samozřejmě nebyly vyvinuty pro letecké modeláře. U jejich zrodu stála armáda. Ta od druhé poloviny 20. století používá pro dálkový průzkum a pro bojové akce bezpilotní prostředky řízené na dálku z velitelského stanoviště. Rozhodně nepoužívá malé a křehké modýlky. S rozpětím bezmála devíti metrů a hmotností kolem 700 kg, létají rychlostí přes 200 km/h. Na palubě mají miniaturní kamery a další záznamová zařízení. V útočné verzi mohou nést laserem naváděné střelivo.
