Země pod palbou: Jak na Rusko dopadl meteorit | Ábíčko.cz

Země pod palbou: Jak na Rusko dopadl meteorit

Země pod palbou: Jak na Rusko dopadl meteorit
Sdílej
 
V den, kdy Zemi těsně minula 40metrová planetka, dopadl na ruský Ural meteorit. Obě události spolu nesouvisejí, ale ukazují na nebezpečí, které nám vesmír může přichystat.

 

Země pod palbou

Země pod palbou

 

 

Srážky planetek nebo komet s planetami a dalšími tělesy nejsou ničím výjimečným. Nejvíce k nim docházelo krátce po vzniku sluneční soustavy, ale občasné bouračky se ve vesmíru odehrávají i dnes. Země se neustále střetává s menšími či většími objekty. Nejčastěji se jedná o částečky o velikosti zrnek písku nebo menších kamenů. Jakmile se takový objekt dostane do atmosféry, zazáří jako meteor nebo lidově řečeno padající hvězda.

Naletěli meteoru

Jenomže 15. února 2013 přilétl trochu větší objekt. Při průletu atmosférou explodoval nad Ruskem takovou silou, že tlaková vlna rozbila okna v širokém okolí a zranila 1500 lidí. Většina lidí byla zraněna proto, že tak trochu skočila meteoru na špek. Uviděli venku velmi jasnou záři a šli se na ni do okna podívat. O pár desítek sekund později dorazila tlaková vlna a rozbité sklo je zranilo. Těleso se při průletu atmosférou rozpadlo na tisíce meteoritů. Největší z nich dopadl do zamrzlého jezera Čebarkul, v němž vyhloubil v ledu asi osmimetrovou díru. V okolí jezera pak vědci nalezli desítky malých meteoritů, nejtěžší vážil asi jeden kilogram.

 

Jako 30 jaderných bomb

Na internetu se krátce po události objevila videa, která natočili lidé i kamery v autech a na budovách. Na základě těchto záznamů vypočítali čeští astronomové jako první dráhu tělesa v atmosféře i jeho původní cestu po sluneční soustavě. K odhadnutí jeho parametrů pomohly záznamy ze speciálních senzorů, které hlídají dodržování zákazu testování jaderných zbraní v zemské atmosféře. Dnes tak víme, že původní těleso mělo průměr 17 až 20 metrů a vážilo asi 10 tisíc tun. Do atmosféry vstoupilo rychlostí 65 000 km/h. Při výbuchu meteoroidu v atmosféře se uvolnila energie srovnatelná s výbuchem třiceti jaderných bomb. Lidé na Zemi měli štěstí v neštěstí, že se meteoroid rozpadl ve výšce kolem 30 km, takže následky nebyly tak děsivé. Celý průlet atmosférou trval asi půl minuty.  

Největší srážka za 100 let

Země se tak letos v únoru střetla patrně s největším objektem od roku 1908. Tehdy se setkání s kosmickým projektilem odehrálo rovněž nad Ruskem, které má v tomto směru zřejmě dost velkou smůlu. Při tzv. Tunguzské události bylo výbuchem pokáceno na 60 milionů stromů. Zraněn naštěstí nebyl nikdo, neboť k výbuchu planetky došlo nad neobydlenou oblastí Sibiře. Dopady takto velkých těles, které páchají ohromné škody, jsou však poměrně vzácné.

 

3D tiskárny postaví vesmirné základny

3D tiskárny postaví vesmirné základny

Těsně vedle

Jen několik hodin po dopadu meteoritu v Rusku prolétla kolem Země asi 40 metrů velká planetka s označením 2012 DA14, která byla objevena teprve vloni. Minula nás v těsné vzdálenosti 28 tisíc kilometrů, což je níže, než obíhají některé družice. Dopad podobné planetky by nerozbíjel okna, ale klidně zničil větší město. Astronomové dnes znají většinu planetek o velikosti několika kilometrů, které by při srážce se Zemí mohly způsobit celosvětovou katastrofu. Problémem jsou ale menší planetky o velikosti několika desítek metrů, které se vzhledem ke své velikosti hledají špatně.

Rychlé komety

Mnohem horší jsou ovšem komety. Podobají se planetkám, ale obsahují více ledu a dalších látek. Jakmile se kometa přiblíží ke Slunci, začnou se odpařovat a vytvářet pověstný chvost nebo spíše chvosty – plynný a prachový. Některé komety k nám přilétají z nejvzdálenějších končin sluneční soustavy vůbec poprvé a astronomové je odhalí i méně než dva roky předtím, než se dostanou do vzdálenosti oběžné dráhy Země. Komety se navíc pohybují rychleji než planetky, takže energie uvolněná při dopadu a následné škody by byly větší. Některé komety se mohou pohybovat rychlostí i 180 000 km/h!

Srážka s Marsem?

Krátce po Novém roce objevili astronomové kometu, která by měla v říjnu příštího roku prolétnout velmi blízko Marsu. Jak moc těsně to bude, zatím vědci nevědí, bude potřeba získat další údaje. Zatím se zdá, že by to mělo být jen několik desítek tisíc kilometrů od povrchu Marsu – a to je na vesmírné poměry opravdu o vlásek. Nelze ani vyloučit možnost, že by se kometa s Marsem srazila. Vědci se na událost každopádně velmi těší, neboť kometu budou moci pozorovat sondy, které kolem Marsu obíhají.

 

 

Kosmický vírník: NASA vyvíjí kabinu budoucnosti

Kosmický vírník: NASA vyvíjí kabinu budoucnosti

Lovec asteroidů a hnědých trpaslíků

Lovec asteroidů a hnědých trpaslíků

Člověk v beztíži: Ve vesmíru vyrostete a dostanete rýmu

Člověk v beztíži: Ve vesmíru vyrostete a dostanete rýmu

Klíčová slova:
vesmir, asteroid