Člověk v beztíži: Ve vesmíru vyrostete a dostanete rýmu | Ábíčko.cz

Člověk v beztíži: Ve vesmíru vyrostete a dostanete rýmu

Člověk v beztíži: Ve vesmíru vyrostete a dostanete rýmu
Sdílej
 
Pobyt ve vesmíru není dvakrát zdravý. Ochabování svalů, nateklý obličej nebo trvalá rýma jsou jen maličkosti. Vědci se bojí vlivu kosmického záření.

 

Prima život na vesmírné stanici

Prima život na vesmírné stanici

 

Od listopadu 2000 jsou lidé trvale přítomni ve vesmíru díky Mezinárodní kosmické stanici ISS. Jednotlivé posádky se na ní zatím střídají v půlročních intervalech. Rusko a USA se však dohodli, že již brzy někteří z astronautů zůstanou na stanici celý rok. Jedná se přípravu pro budoucí lety k asteroidům nebo na Mars.

Na vesmír se nepřipravíte

Astronauti před letem do vesmíru intenzivně fyzicky trénují. Dobrá kondička jim má pomoci snášet přetížení během startu a přistání, kdy jsou astronauti „tlačeni“ do sedadel. NASA také pro tréninkové účely používá speciálně upravené dopravní letadlo. To nejdříve velmi prudce stoupá vzhůru (simulace přetížení) a po dosažení vrcholu začne prudce klesat. Astronauti uvnitř tak zažijí desítky sekund trvající stav beztíže.

Nohy nepotřebujete

Přes veškerou přípravu se vesmírní nováčci někdy potýkají s krátkodobou nevolností. Mnohem větší problém však představují dlouhodobější účinky beztíže na lidské zdraví. Známé je ochabování svalů, zejména na dolních končetinách. Kromě mizení svalů se astronauti musejí potýkat s křehnutím kostí – v průměru ztrácí asi 1 % kostní hmoty za měsíc. Zmírnit tyto následky pomáhá každodenní cvičení.

 

Lovec asteroidů a hnědých trpaslíků

Lovec asteroidů a hnědých trpaslíků

Ty kalhoty jsou nějaké malé

Pokud byste si balili kufry pro let do vesmíru, je vhodné si vzít trochu delší kalhoty. Vědci totiž zjistili, že astronauti ve vesmíru rostou. Je to logické, gravitace ve stavu beztíže netlačí na páteř. Růst není dramatický, v průměru vyroste astronaut asi o 3 %. Při výšce 180 cm to dělá přibližně 5 centimetrů. Pokud nejste spokojeni se svou výškou a teď jste se zaradovali, zklameme vás. Výška astronauta se totiž po návratu na Zemi vrátí zpět.

Oteklý jako astronaut

Komplikace je i to, že člověk je složen převážně z vody, která se ve stavu beztíže přesunuje z dolních částí těla nahoru. Během prvních hodin ztratí každá noha asi litr vody. Výsledkem jsou otoky obličeje, problémy s chůzí při návratu nebo překrvení nosní sliznice, které se projevuje podobně jako rýma.

Dochází také ke snížení objemu krve, které postihuje srdce. Léčba spočívá opět v cvičení a větší konzumaci tekutin. Zanedbatelné není ani riziko snížené imunity, která astronautům také hrozí. Navíc se zdá, že různé bakterie se ve vesmíru stávají nebezpečnějšími. Výzkum těchto problémů může kupodivu pomoci i lidem, kteří nikdy neopustili Zemi. Působení stavu beztíže se totiž částečně podobá vlivům při dlouhodobém pobytu na lůžku.

 

3D tiskárny postaví vesmirné základny

3D tiskárny postaví vesmirné základny

Sprška částic

Velkým problémem pro kosmické lety je záření. Astronauti na oběžné dráze jsou proti němu částečně chránění zemským magnetickým „štítem“. V případě větších erupcí na Slunci, které unášejí silnou radiaci, mohou být evakuování loděmi Sojuz. U letu na Mars či k asteroidu to ale možná nebude. Erupce na Slunci naštěstí monitorují sondy, astronauti tak mohou včas obdržet varování a schovat se do speciálního modulu. Větší problém představuje galaktické kosmické záření ze vzdálených končin vesmíru, které vzniká při výbuchu supernov.

Loď v betonu

Aby před ním byli astronauti ochránění, musela by být jejich loď obalena dvoumetrovou vrstvou betonu či olova, a to technicky nejde. Jak si s tím vědci poradí, je otázka. Jisté je, že galaktické kosmické záření může vyvolat například rakovinu. Podle nejnovější studie by kvůli němu astronauty mohla postihnout i obávaná Alzheimerova choroba, která přináší ztrátu paměti.

Dlouhodobý let ovšem nemusí mít vliv jen na fyzické zdraví. Astronauti při letu na Mars stráví i více než dva roky pohromadě. Může se tak dostavit důvěrně známá ponorková nemoc, astronauti se pak pohádají kvůli maličkosti apod. To vše může vést ke snížení koncentrace a chybám. A jak dobře víme ze sci-fi, ve vesmíru se chybovat nevyplácí.

 

Nejdéle si pobyl ve vesmíru bez přestávky Rus Valerij Vladimirovič Poljakov. Na stanici MIR v letech 1994 až 1995 strávil 437,7 dní! Málem z toho zmodral... • 

 

Ve vakuu nebouchnete

Ve sci-fi filmech můžeme občas vidět poměrně rychlý a drastický vliv vakua, které panuje v kosmickém prostoru, na člověka. Ve skutečnosti by vám ve vakuu ani neexplodovala hlava, ani byste se neuvařili. Váš konec by byl mnohem nudnější: na ztrátu vědomí po pár sekundách by navazovalo udušení.  

 

 

Jízdenka na Mars: Chcete bydlet na jiné planetě?

Jízdenka na Mars: Chcete bydlet na jiné planetě?

Vesmírní droni

Vesmírní droni

Země pod palbou

Země pod palbou

Klíčová slova:
vesmir, astronaut