Překvapení na Merkuru: Tajemství nejmenší planety

Překvapení na Merkuru: Tajemství nejmenší planety
Sdílej
 
Merkur je první a také nejmenší planetou sluneční soustavy. Na první pohled by mělo jít o pekelný a mrtvý svět. Ale všechno může být trochu jinak.

 

 

 

 

Planeta Merkur pro nás byla donedávna poměrně záhadným světem. Ze Země je obtížně pozorovatelný jen krátce před východem nebo po západu Slunce. Ještě na počátku století navíc platilo, že ho navštívila pouze jediná kosmická sonda - Mariner 10, který kolem Merkuru třikrát prolétl v letech 1974 a1975. Sonda tehdy zmapovala necelou polovinu povrchu a přinesla několik zajímavých objevů. Na její práci navázala teprve nedávno další americká sonda MESSENGER. Ta nejdříve kolem planety také jen prolétla, aby byla v březnu 2011 jako první sonda v historii navedena na oběžnou dráhu Merkuru.

Extrémní horko nebo zima

Merkur obíhá kolem Slunce 2,5x blíže než Země a oběhne jej za pouhých 88 dní. Zato v rotaci je Merkur trochu „línější“, takže kolem své osy se planeta otočí za dlouhých 58 dní. Bez nadsázky tak jeden rok na planetě trvá 1,5 tamního dne.

Merkur je pouze o 40% větší než Měsíc. Malá hmotnost a tím pádem i malá gravitace mu neumožňuje udržet si hustější atmosféru, která by teplo „roznášela“ po povrchu. Teplota je tak závislá pouze na tom, zda na vás svítí slunce nebo ne. V noci na Merkuru klesá pod -170°C, přes den naopak stoupá přes 400°C. Nikde jinde ve sluneční soustavě nejsou rozdíly v teplotách větší!

Řídká atmosféra Merkuru se skládá z kyslíku, sodíku, vodíku, hélia a dalších prvků. Vzniká působením záření ze slunce, které „vyráží“ atomy prvků z povrchu planety.

 

Extrémní Merkur

Extrémní Merkur

Žádný mrtvý svět

Mariner 10 odhalil a MESSENGER potvrdil existenci slabého magnetického pole. To sice dosahuje jen procenta pozemského, ale i tak jde o velké překvapení. Magnetické pole je u podobných planet vytvářeno tekutým jádrem a v případě Merkuru se očekávalo, že bude pod povrchem mrtvým a neaktivním světem. Opak je však pravdou. Částečně tekuté železné jádro by mohlo tvořit až ¾ průměru planety. Podle některých teorií Merkur „nakopla“ dávná srážka s jiným tělesem. Tomu nahrává i existence obřího kráteru Caloris Basin o průměru 1 550 km.

Je tam voda!

Krátery posetý povrch Merkuru velmi připomíná Měsíc. A stejně jako na našem vesmírném sousedovi, také na Merkuru vědci našli miliardy tun vodního ledu. Zdá se vám nelogické, že v takové nehostinné výhni existuje led? Sondy ho objevily na dně kráterů v oblastech pólů. Jedná se o místa, kam sluneční paprsky nikdy nedopadnou, takže teplota se zde trvale pohybuje kolem -170°C. V okolí pólů však sonda MESSENGER objevila i přesný opak. Malé oblasti kam sluneční paprsky dopadají téměř pořád. Takže pokud máte rádi slunce a teplo…

Kus Merkuru na Zemi?

Na Zemi nacházíme velké množství menších i větších meteoritů a to zejména v oblastech, kde vyčnívají v okolní krajině – třeba v pouštích nebo v Antarktidě. Většina meteoritů je ze stejného materiálu, ze kterého vznikla sluneční soustava nebo asteroidy. Nalezeny byly ovšem také meteority z Marsu nebo Měsíce, které byly před miliony let vystřeleny z jejich povrchu při dopadu jiného meteoritu a po dlouhé cestě vesmírem dopadly na Zemi.

V Maroku byl vloni nalezen meteorit s označením NWA 7325. Celkem se jednalo o 35 kousků o souhrnné hmotnosti 345 kg. Vědci porovnali jejich složení s daty ze sondy MESSENGER a domnívají se, že nalezené meteority pocházejí z Merkuru. Dá se tak říct, že na Zemi leží kusy jiné planety.

 

Merkur ve srovnání se Zemí a dalšími planetami •  ESA, NASA

 

Návštěvníci Merkuru

Nejvíce informací o Merkuru získala americká sonda MESSENGER, která kolem planety obíhá od března 2011. Kromě potvrzení dřívějších teorií, nalezení ledu v oblasti pólu také velmi detailně vyfotila celý povrch planety. Některé útvary jsme díky sondě MESSENGER mohli z blízka pozorovat vůbec poprvé.

V budoucnu se k Merkuru podívají i další sondy. Evropská a Japonská kosmická agentura připravují společné vyslání dvou sond v rámci projektu BebiColombo. Sondy odstartují v roce 2015. Kvůli úspoře paliva je čeká dlouhá cesta a několik gravitačních „kopanců“ od Země, Měsíce a Venuše. Na oběžnou dráhu Merkuru budou sondy navedeny v roce 2022.

 

 

Další robot-astronaut pro ISS se chystá do vesmíru

Další robot-astronaut pro ISS se chystá do vesmíru

Astronauty a družice ohrožuje vesmírná skládka

Astronauty a družice ohrožuje vesmírná skládka

Prachový čertík na Marsu

Prachový čertík na Marsu

Klíčová slova:
merkur, vesmir, zivot
 

Články odjinud