Před 30 lety poprvé odstartovala stíhačka Saab JAS-39 Gripen. Ano, už je to tak dávno. Od té doby prochází specifikace stroje neustálou obnovou jak hardwaru tak softwaru a dnešní modely se zásadně odlišují od těch, které opustily ranvej roku 1988. Česká armáda používá Gripeny od roku 2005, aktuálně má k dispozici 14 letounů typu C a D (ábíčko bylo i v jejich "líhni"). Dvanáct z nich je jednomístných, dva pak dvoumístné pro výcvik začínajících pilotů. Všechny jsou ustájené na 21. základně taktického letectva v Čáslavi.
Malý, ale svižný
Když stojíme u vzletové dráhy a pozorujeme Gripeny, které jen několik desítek metrů od nás startují, nedá se ubránit pocitu, že tenhle ptáček je poněkud malý. Stíhačka by přeci měla být velká jako hrom! S „menší“ délkou kolem 14 metrů a s rozpětím 8 metrů však mají Gripeny skvělé manévrovací schopnosti, kterým napomáhají vodorovné řídící plochy za kabinou pilota. Ty se natáčejí do úhlu 45 stupňů a umožňují starty i přistání na krátkých vzdálenostech.
Rychlý start
Gripeny jsou plně moderní stíhačky z kompozitních materiálů. Všechny jejich systémy jsou napojené na centrální počítače, které udržují stroj ve vzduchu i bez asistence pilota (tzv. systém fly-by-wire) a dokáží nahodit stíhačku a provést nezbytné předletové kontroly do 10 minut. Na základně v Čáslavi jsou dva Gripeny neustále připraveny vzlétnout, takže od chvíle, kdy zazní příkaz ke startu, uplyne maximálně 15 minut, než se odlepí od dráhy. Chcete o technických specifikacích Gripenu vědět víc? Podívejte se na naše video, které jsme natočili v hangáru:
ABC TV: Prohlídka stíhačky Gripen • Zdroj: redakce ABC
Spáč za kniplem
Možná si říkáte, že stíhačky jsou pro Českou armádu zbytečný luxus. Vždyť bojových misí se čeští piloti neúčastní a ani v naší zemi nemáme válku. Jenže taková stíhačka není jen pro bombardování cílů. Až patnáctkrát ročně Gripeny startují k akci. Jde o situace, kdy třeba dopravní letadlo přestane odpovídat a a je zde potenciální nebezpečí využití takovéhoto letounu jako nástroj teroristického činu. Stíhačky pak spěchají letadlo obhlédnout a případně ho donutí k urychlenému přistání. Jak nám ale na základně vysvětlili, těch průměrně patnáct vzletů ročně je zapříčiněno většinou tím, že pilot letadla třeba naladí jinou frekvenci, jeho stroj se dostane do tísně a potřebuje asistenci anebo prostě a jednoduše usne.
Do oblak, je tu prezident!
Pakliže jde o nouzovou situaci, stíhačky letadlo doprovodí na letiště, případně ho i navedou na přistání. To je občas zapotřebí, aby třeba letadlo s poruchou na navigačních systémech nespadlo do zástavby a nezpůsobilo škody na majetku. Z Čáslavi se také startuje kontrolovat vzdušný prostor, když naší zemi navštíví důležitý státník, třeba americký prezident.
Nad Islandem
Naše letouny se dostávají i do zahraničí, byť nejde o bojové mise. Gripeny třeba hlídaly vzdušný prostor nad Islandem v letech 2014-2016 a příští rok budou nejspíše tu samou misi vykonávat i v Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Důvodem je pravidlo NATO, které říká, že když členský stát nemá vlastní nadzvukové letadlo, pomůže mu jiná země. K ostrým akcím patřily třeba zásahy proti ruským vojenským letounům nedodržujícím pravidla létání po civilních vzdušných tratích. Družba s Islandem, který nemá vlastní armádu, se podle vojáků z čáslavské základny bude opakovat, a jak s úsměvem dodávají, v severském prostředí se Gripen cítí jako doma – aby ne, když je ze Švédska!
(Ne)reálné létání
Piloti Gripenů patří v rámci NATO k takzvané Tygří letce, tedy k elitní pilotům. Dostat se na takovou pozici není vůbec jednoduché. Každý pilot nalétá ročně přibližně 80 hodin na trenažéru, ve kterém sedí v originálním pilotním křesle uvnitř projekční půl kopule, na kterou se promítá panoramatický a digitální obraz skutečné krajiny. Trochu to připomíná Microsoft Flight Simulator, ale hlavním úkolem je létat precizně a přesně podle zadání, stejně jako ve skutečném letadle (patří k tomu simulace počasí, denní doby anebo výběr konkrétních leteckých polygonů, k akci jako ve střílečkách na počítači tu nedochází). Ve skutečném letounu stráví ročně pilot kolem stovky hodin, létá tedy prakticky neustále – ať už virtuálně nebo ve skutečnosti. A když nelétá, prochází výcvikem přežití v zimních nebo letních podmínkách, výcvikem přežití za nepřátelskou linií (pro případ katapultáže nad nepřátelských územím) nebo speciální tělesnou přípravou. Nutno také dodat, že příprava a vyhodnocení výcvikového letu může trvat dvakrát déle než samotný let.
ABC TV: Dravčí zásahovka na vojenském letišti ochraňuje Gripeny • Zdroj: redakce ABC
