Dopravní systém hyperloop má šanci přinést revoluci do způsobu, jakým se přesunujeme z místa na místo. Proč? Odpověď hledejte v porovnání rychlostí současných běžně dostupných dopravních prostředků. Letadla uletí maximálně kolem 900 km/h, rychlovlaky se dostanou na 400 km/h a rychlost aut omezují dopravní předpisy a stav silnic. Vlaky hyperloop ale útočí na 1200 km/h, tedy na rychlost šíření zvuku.
Elon Musk si začal
Souprava hyperloop se pohybuje na magnetickém polštáři skrz dlouhé potrubí. Z jeho vnitřku je odčerpán vzduch, čímž se snižuje tření a vlak doslova letí kupředu. S nápadem přišel vizionář Elon Musk roku 2013. Rovnou přitom uspořádal mezi studenty technických škol a konstruktéry soutěž. Vítězem by byl ten, kdo systém skutečně vytvoří. Soutěž stále pokračuje a kromě studentských týmů se jí zúčastnilo i několik specializovaných firem s vlastním řešením.
Quintero One
Společnost HyperloopTT je zatím ve všech směrech nejdál. Po celém světě plánuje inženýrská centra, staví testovací okruh poblíž francouzského Toulouse a letos představila Quintero One – první pasažérský vlak vyvinutý jen a pouze pro systém hyperloop. Jde o výsledek pětiletého bádání v laboratořích a dílnách, který bude po přibližně půl ročním testování nasazen do ostrého provozu během příštího roku.
Skutečné vibranium
Quintero One má tvar doutníku, na délku měří 32 metrů, vnitřní prostor je 15 metrů dlouhý a celé to váží jen 5 tun. Důvodem tak nízké hmotnosti je kompozitní materiál z uhlíkových vláken vyvinutý v dílnách slovenské společnosti c2i, specialisty na součástky pro automobilový a letecký průmysl. Nový materiál se jmenuje vibranium podle slitiny, ze které má štít Captain America nebo brnění Black Panther. K názvu přispěly děti šéfa firmy, které mají rády filmy podle komiksů od vydavatelství Marvel. Na rozdíl od filmového vibrania jde však o skutečnou hmotu.
Chytrý vlak
Vlaky v soustavě hyperloop čelí enormním rychlostem a tlaku. Vibranium je tomu uzpůsobené, vydrží až desetinásobek toho, co by zvládla běžná hliníková nebo ocelová konstrukce. Skládá se ze dvou vrstev, přestože by stačila jedna jediná. Jde o bezpečnostní opatření, které má zabránit případnému neštěstí. Kromě odolnosti se vibranium pyšní označením "chytrý materiál". Vrstvy jsou prošpikovány senzory, které během jízdy bezdrátově posílají do hlavního počítače informace o stavu soupravy. Měří neporušenost a soudržnost povrchu, jeho teplotu a další parametry. Počítač vyhodnocuje bezpečnost provozu a v případě komplikací soupravu zastaví v nejbližší stanici. Podobné senzory mají být i v potrubí, skrz které se souprava řítí.
Minuty místo hodin
A kde přesně to bude? Zájemců o hyperloop je víc, než byste si mysleli, a možná vás překvapí, o jaké země se jedná. V současnosti má společnost HyperloopTT více jak 12 partnerů z celého světa a nejprve začne stavět v Číně, Abú Dhabí a v Indii. Právě na posledním místě je vidět přínos rychlého přesunu lidí a zboží. Do milionového města Vijaywada dojíždí každý den za prací spousta lidí z menšího a pouze 40 kilometrů vzdáleného Amaravati. Cesta autem zabere hodinu a půl, zatímco hyperloop ji zvládne za šest minut.
Po celém světě
A to je cílem projektu. Nejde v první řadě o velké vzdálenosti, ale o vybudování krátkých spojení, které rychlostí odbavení a kapacitou podpoří rozvoj regionu. Na takových trasách dokáže hyperloop přepravit až 160 tisíc lidí denně s odjezdy každých 40 sekund. Teprve časem se dopravní potrubí potáhnou na stokilometrové vzdálenosti. S výstavbou počítají Spojené státy, Brazílie, Indonésie a Ukrajina a mluví se také o tom, že Hyperloop propojí Brno a Prahu.
Hyperloop One
Hyperloop není jedna společnost, ale název dopravního systému. Výrobců je celá řada, o prvenství spolu soutěží HyperloopTT a Hyperloop One. O HTT je celý náš článek, Hyperloop One však nestojí stranou. S pomocí miliardáře Richarda Bransona a jeho firmy Virgin představil na začátku roku vlastní soupravu, která je testována na půl kilometrovém okruhu v americkém státě Nevada. Stejně jako HTT má již připraveny stavební projekty po celém světě.
