Čínská společnost Mingyang Smart Energy (MYSE) je pátým největším producentem větrných elektráren na světě. Nedávno ohlásila dokončení nejvýkonnější námořní větrné farmy nesoucí název Čching-čou IV a také úspěšnou instalaci 242 metrů vysoké turbíny s výkonem 20 MW.
Konkurenční Dongfang Electric Corporation (DEC) rychle odpověděla a vyrobila větrnou elektrárnu s výkonem 26 MW. Ještě před pár lety přitom odborníci tvrdili, že zhotovení takto obřích zařízení není technicky proveditelné.
Rekordní 26MW turbína: Větší než 10 fotbalových hřišť
Každá podobná turbína, kterou se podaří dopravit na ideální místo na vodě, kde vítr fouká s průměrnou rychlostí 10 metrů za sekundu, dokáže zásobovat čistou elektřinou až 55 tisíc domácností. Prototyp od DEC už má za sebou první zkoušky, zatím na souši v testovacím centru společnosti.
Jakmile se lopatky dlouhé přes 155 metrů roztočí, vytvoří na obloze kruh s plochou 77 tisíc čtverečních metrů, což je rozloha asi deseti a půl standardních fotbalových hřišť. Tak nepředstavitelně velké současné čínské větrné elektrárny jsou.
Boj s korozí a tajfuny: Největší výzvy offshore turbín
Zatímco v prostředí typické české vesnice by takové kolosy působily jako pěst na oko, v mořích je (zatím) místa dost. Tamní inženýři přitom neřeší jen to, jak tak obrovskou hromadu oceli vůbec udržet pohromadě a zakotvit na konkrétním místě.
Vrásky jim přidělává i riziko koroze plynoucí z mořské vody a přítomnosti soli pod i nad hladinou a také vysoké riziko tajfunů, které každoročně zasáhnou některé přímořské oblasti a ostrovy.
Protitajfunová technologie a nový design: Odpověď na extrémní počasí
I proto se pomalu mění způsob, jakým o větrných elektrárnách na moři přemýšlíme. Mohou totiž vypadat docela jinak než ty, které známe z českých hor. MYSE například v současnosti testuje „protitajfunovou“ technologii spočívající v tom, že na jednom stožáru jsou turbíny hned dvě a celá souprava, která se dokáže plavit po moři, vypadá jako vzrostlý strom.
Norské turbíny nové generace vypadají ještě netradičněji a mohly by v budoucnu dosáhnout výkonu až 40 MW – článek o nich najdete v ABC 21/2022 a na webu abicko.cz.
Čínský paradox: Lídr v zelené energii i špinavém uhlí
Země jihovýchodní Asie jsou často kritizovány za to, že se dostatečně nepodílejí na minimalizaci dopadů klimatických změn. A nutno říci, že například v případě Číny právem, neboť nadále staví další a další uhelné elektrárny, zatímco v Evropě se je snažíme co nejrychleji vyřadit z provozu.
Je ale nezbytné dodat, že právě v Číně je nainstalována více než polovina veškerého výkonu větrných elektráren na světě a podobně aktivní je také při výstavbě dalších elektráren využívajících obnovitelné zdroje energie, například fotovoltaických.
Dopad obřích turbín na ekosystémy a mořské ptactvo
Ještě na jednu věc je potřeba při stavbě větrných parků na moři myslet – na tamní křehké ekosystémy. Odborníci varují, že jakkoliv je snaha budovat co nejvíce čistých zdrojů elektrické energie záslužná, v podobném množství a velikosti už mohou mít zásadní vliv například na život mořského ptactva.
Vědcům monitorujícím obří větrné farmy se zároveň podařilo zjistit, že ony samotné mění proudění vzduchu a počasí v okolí. I to je důkazem toho, že téměř každá lidská činnost má na přírodu nějaký dopad, ať už jsou naše úmysly jakkoliv šlechetné.
Srovnání: Největší větrné elektrárny v Česku
Jak si stojí česká NEJ
Zajímá vás pro porovnání, jak se energii získané z větru daří v Česku? Aktuálně největší je „větrník“ ve Vrbici na Karlovarsku, který má i s listy vrtule výšku téměř 190 metrů. Už brzy by ale nedaleko Nymburka, tedy překvapivě v nížině na dohled od toku Labe, měla vyrůst elektrárna až o 40 metrů vyšší.
Vůbec největší souhrnný instalovaný výkon má větrný park Kryštofovy Hamry v Krušných horách, který sestává z celkem 21 turbín a do sítě dodává až 42 MW energie. Tedy asi dvanáctinu toho, co dodávají velké čínské větrné parky instalované na mořích.
