Podmořské kabely: Nejdelší energetické dálnice spojí svět

Evropu a Severní Ameriku spojí supervýkonný a šest tisíc kilometrů dlouhý podmořský kabel. Energetická dálnice budoucnosti umožní sdílet zelenou energii jako nikdy předtím. Zjistěte, jak technologie HVDC změní mapu světa, zvýší energetickou bezpečnost a stabilizuje sítě v nejistých časech hybridních hrozeb.

Dno pozemských oceánů zůstává do značné míry stále neprozkoumané. To ale lidem nijak nebrání v tom, aby ho využívali ke svému prospěchu. Na dně moří a oceánů dnes leží kolem jednoho a půl milionu kilometrů podmořských kabelů – ať už datových, nebo elektrických.

Ty nejdelší datové, vedoucí třeba z USA do Austrálie, měří přes 15 000 km. Putuje skrz ně 95 % internetové komunikace – rychleji a levněji než přes satelity na oběžné dráze.

Energie musí proudit: Jak fungují podmořské HVDC kabely?

Stejně důležité jsou podmořské elektrické kabely. Spojují četné evropské ostrovy s pevninou a propojují také elektrické sítě jednotlivých zemí. Třeba Nordlink mezi Norskem a Německem obsahuje 625 kilometrů dlouhý HVDC kabel, skrze který teče výkon až 1400 MW.

Jde o vysokonapěťový stejnosměrný proud, který se na pevnině v konverzních stanicích zase mění na proud střídavý a posílá se do zbytku rozvodné sítě. Pro srovnání – jeden blok jaderné elektrárny Temelín má výkon asi 1125 MW.

Sdílení zelené energie: Proč propojujeme Norsko a Německo?

Podmořské HVDC kabely umožňují efektivnější využití obnovitelných zdrojů, jejichž výkon je závislý na aktuálním počasí. Třeba Norsko vyrábí elektřinu hlavně ve vodních elektrárnách. Když hodně prší nebo tají ledovce, má jí hodně a může ji posílat ven. V Německu zase najdete větrné a solární elektrárny. V horkém létě, když je v Norsku sucho, pak putuje elektřina z Německa do Norska.

Velké plány do budoucna: Zelená energie z Maroka pro Velkou Británii

V současnosti je v plánu celá řada HVDC kabelů. Délka některých z nich překoná zatím nejdelší Viking Link, který od roku 2024 spojuje Velkou Británii a Dánsko na trase dlouhé 761 km. Například Británie se v blízké budoucnosti spojí s Marokem pomocí asi 3500 km dlouhého podmořského HVDC kabelu.

V Maroku svítí slunce a fouká vítr jako o závod, zatímco Británie je známá svým deštivým počasím. Přenosový výkon má dosáhnout 3,6 GW, což stačí pro 7 milionů domácností. Energie by měla začít proudit už začátkem příštího desetiletí.

NATO-L: Energetická bezpečnost a propojení Evropy s Amerikou

Mnohem odvážnější je energetické propojení Evropy a Severní Ameriky pomocí HVDC kabelu s výkonem 6 GW. Projekt svým označením NATO-L odkazuje i k bezpečnostnímu aspektu celé věci. Užší energetické propojení obou kontinentů totiž zas o něco ztíží nepřátelským státům možnosti vedení hybridní i konvenční války proti nám (viz. níže Hrozba pod hladinou).

Délka NATO-L má být necelé 4000 km mezi kanadským ostrovem Newfoundland a Irskem, které má výhodnou geografickou polohu. Z toho důvodu je už dnes Irsko „domovem“ pro řadu datových kabelů.

Kabel NATO-L skvěle propojí dvě rozvodné sítě. Minimálně šestihodinový časový posun obou kontinentů umožňuje využít přebytečnou kapacitu solárních elektráren na obou kontinentech pro vzájemné doplnění.

Solární elektrárny východní Kanady by tak třeba mohly pohánět noční osvětlení Eiffelovy věže v Paříži. A naopak větrné farmy v Severním moři by zase mohly posílat vyrobenou energii za oceán v době, kdy tady fouká víc a tam zas méně.

Austrálie se připojuje: Taslink bude nejhlubší kabel světa

NATO-L nebude sám. Chystá se elektrické propojení Nového Zélandu s Austrálii nazvané Taslink. Až 3GW kabel by měl dosáhnout délky 2500 km na dně Tasmánského moře. Pokud bude dokončen, půjde o nejhlubší podmořský kabel – některé jeho části budou ležet v hloubce až 5000 metrů pod hladinou.

SunCable: Energie ze slunce až do Singapuru!

Další australský kabel SunCable propojí australské nehostinné, ale slunečné Severní teritorium s městským státem Singapur. HVDC vedení o celkové délce 5100 km bude na svých 4300 km vedeno pod mořem ze severu australského města Darwin kolem ostrovů Indonésie až na cíp Malajského poloostrova, kde se nachází Singapur. Plánovaná kapacita kabelu je až 6 GW.

Hrozba pod hladinou

Sabotáž kabelů a hybridní válka

Předloni byly na dně Baltského moře přerušeny dva komunikační kabely. Mohlo jít o náhodu zaviněnou vlečením kotvy po dně, anebo rovnou o součást hybridní války podněcované Ruskem. Vyšetřování stále probíhá.

Podle tajných služeb má Rusko minimálně jednu loď specializovanou na provádění odposlechů nebo dokonce sabotáží podmořských komunikačních kabelů. Za uplynulé dva roky bylo poškozeno minimálně jedenáct kabelů jen v Baltském moři a u většiny z nich je jediný podezřelý: Rusko. Jde o součást jeho doktríny hybridního válčení, kdy na silnější státy NATO nemůže útočit přímo, ale vybírá si slabě chráněná místa místa, která sabotuje.