Jak jste se mohli dočíst v prvním článku o výpravách do neznáma Kyštofa Kolumba, svět, ve kterém žil, byl neprobádané místo. Lidé ze Západu většinou ještě nevěděli, že existuje Amerika a znali jen Evropu, Afriku a Asii. A jak v jejich očích tyto kontinety tenkrát vypadaly? Prozradila to přes 530 let stará mapa německého kartografa Henrica Martella. Před první velkou cestou do neznáma v roce 1492 byla Kolumbovi inspirací. A co na ní tenkrát mohl dnes slavný mořeplavec vidět?
Jak číst starou mapu
Když se na opravenou a znovu čitelnou mapu podíváte na fotce, je dost možné, že se vám bude těžce číst. Ostatně v hlavách už máme současnou mapu světa. Kartografové a historikové ji ale naštěstí rozluštit umí: Na její levé straně najdete Afriku, nad ní Evropu, na východě pak Asii. A v pravém horním rohu má být Japonsko. Už je vidíte?
Neznáná Afrika
Jižní část Afriky je divně tvarovaná, že? Vypadá jako bota se špičkou mířící na východ. Nesmíte se tomu divit, vždyť Evropané toho v 15. století věděli o Africe tak málo. Její hranice pro ně tenkrát končily rovníkem. Lidé tušili, že pokračuje i dál, kvůli prudkému slunci byli ale přesvědčeni, že jižněji je spálená země, kde mohou žít jen zrůdní netvoři. Martellova mapa ale obsahuje na svou dobu výjimečné možství geografických informací o africkém vnitrozemí. Tvrdí to Chet Van Duzer, který vedl projekt na obnovu mapy. Podle něj autor čerpal nejen od evropských průzkumníků, ale také od etiopské delegace, která v roce 1441 navštívila Florencii.
Japonské spojení
Podivně zkroucená je na mapě také Asie, kam chtěl Kolumbus doplout neprobádanou západní cestou. Místo toho zakotvil u amerických břehů – to ale nevěděl a nikdy se nedozvěděl. Velkou neznámou bylo také Japonsko, které německý kartograf umístil do pravého horního rohu. O jeho existenci se vědělo, nejasná byla ale geografie – orientace ostrova. Na mapě má severojižní polohu a podle Chet Van Duzera jde o jedinou známou mapu z té doby, která by Japonsko takto jednoznačně umístila. A z toho, mimo jiné, také vědci odvozují, že mapu viděl Kryštof Kolumbus, který byl o severojižní poloze Japonska přesvědčen. Podle kartografů mělo Martellovo dílo obrovský vliv také na pozdější mapy, včetně té slavné z roku 1507 od Martina Waldseemullera, který v ní jako první použil název Amerika.
Omyly Kryštofa Kolumba
Vybaven dostupnými informacemi a velkým odhodláním se Kryštof Kolumbus vydal poznávat tajemství světa do nezmapovaných vod západním směrem 3. srpna 1492. O světě toho z dnešního pohledu věděl velmi málo a v zásadním se dokonce mýlil. Vzdálenost Evropy od Indie je třikrát větší než si Kolumbus myslel. Obvod Země měl pod něj namísto 40 tisíc kilometrů jen 30 tisíc. Se svými propočty by nikdy do Indie západní cestou nedorazil a posádka by zahynula hlady ztracená někde v oceánu. Lodě neměly na tak dlouhou cestu potřebné zásoby.
Největší ze všech námořníků
I přes své omyly je dnes Kryštof Kolumbus jedním z nejznámějších mořeplavců a objevitelů všech dob. Nikdy se sice nedozvěděl, že místo cesty do Asie objevil Nový svět - od Baham, Kuby, Guadeloupe, Portorika, Jamajky, Trinidadu po dnešní Venezuelu – posunul ale pro Evropany hranice a otevřel cesty do nového kontinentu. A v ABC č. 9/2020 najdete vystřihovánku jedné z jeho lodí, na které podnikl velkou a odvážnou cestu do neznáma.
