Ten pocit určitě dobře znáte. Spolužáci ve škole si šuškají o nové počítačové hře, která možná ještě ani nevyšla, ale všichni už teď vědí, že to bude absolutní pecka. Nebo o nové sociální síti, kde je teď úplně každý, a kdo tam náhodou není, jako by snad vůbec ani neexistoval.
Případně o novém chytrém telefonu, který je naprosto revoluční a jeho výkon nepřekonatelný. Tak přesně tomuto druhu nadšení se anglicky říká hype. Asi nejpřesnější české slovíčko, kterým bychom ho přeložili, je humbuk.
Hype křivka je marketing i šuškanda
Český překlad v sobě nese jak pozitivní, tak negativní význam. A to je správně. Hodně často se totiž ukáže, že všechen ten hype bylo ve skutečnosti jen mnoho povyku pro nic. Technologie se zkrátka jeví zajímavější, než doopravdy jsou, což často úmyslně způsobují lidé, kteří se na nich pokoušejí vydělat peníze.
Je důležité tomu rozumět a znát takzvanou hype křivku, která poměřuje popularitu určitého nápadu, technologie nebo produktu v průběhu času. Společně se podíváme na to, jak je možné, že se o některých věcech v jednu chvíli mluví úplně všude a za pár týdnů jako by se po nich slehla zem.
Nečekaná trefa
Pro příklady přitom vůbec nemusíme chodit daleko. Pamatujete si na dobu, kdy téměř všichni hráli multiplayerové hry Among Us (ABC 02/2021) a Fall Guys (ABC 25/2020)? Dnes už si na ně málokdo vzpomene. A to i přesto, že do nich pořád pravidelně přibývá nový obsah a zábavné jsou minimálně stejně, ne-li více než v době, kdy byly na vrcholu své popularity.
Pro produkty, které mají šanci spustit opravdový hype v médiích i na sociálních sítích, je důležitý moment překvapení. Musí jít o něco nového, co nikdo nečekal. Proto se jen málokdy stává, že by se podobná mela strhla třeba kolem dalších dílů populárních herních sérií, jejichž nová pokračování vycházejí každý rok.
Revoluční nápad, nebo nesmysl?
Potenciál spustit hype mají hlavně úplně nové technologie. Platí přitom, že nemusí být zcela přelomové, jen jim někdo musí dát zajímavé jméno a slíbit, že teď už se opravdu blíží revoluce. Takový je třeba případ metaverza. Mark Zuckerberg, majitel společnosti Meta (vlastní sociální sítě Instagram a Facebook), ještě před 2 lety tvrdil, že se naše životy přesunou už brzy do virtuální podoby.
Někteří se začali těšit, jiní byli vyděšení, podstatné ale bylo, že se o metaverzu a Zuckerbergovi psalo úplně všude. Přitom i ábíčko připomnělo (článek najdete v ABC 25/2021 a na abicko.cz), že metaverzum ani zdaleka není žádnou novinkou a nikdy se ho nepovedlo široce rozšířit mezi větší množství uživatelů.
Co bude s ChatGPT a dalšími
Podobný osud teď dost možná čeká i umělou inteligenci (UI). Existují tisíce možností, jak si ji dnes každý může vyzkoušet na vlastní kůži (třeba ChatGPT - tipy a triky najdete tady). Jenže odborníci upozorňují na to, že fázi „wow efektu“ už budeme mít brzy za sebou a blíží se chvíle, kdy si všichni začnou uvědomovat, že jednotlivé nástroje mají často řadu problémů a nedostatků, které zatím neumíme řešit.
Ostatně přesně tak, jak napovídá hype křivka, kterou popsala jako první analytická firma Gartner. V případě UI navíc nejde ani zdaleka o první vystřízlivění. O úvodní „UI zimě“, tedy období snížených investic do výzkumu v této oblasti, se psalo již po roce 1974. Americká vláda tehdy zjistila, že výkon počítačů není takový, aby podpořil ambiciózní plány vědců nebo vojáků. A opravdovou obecnou umělou inteligenci hledáme dodnes.
