Tak kde, k čertu, jsou? Rozhovor o marťanech...

Tak kde, k čertu, jsou? Rozhovor o marťanech...
Sdílej
 
Ve všeobecné marťanské euforii je dobré se občas vrátit na zem. Jiří Grygar patří mezi skeptiky a jeho vědecky podložené názory mají velkou váhu. Řeč bude o nekonečnosti vesmíru, ale třeba i o světlometech diskoték.

 

Už jste někdy na obloze zahlédl objekt, jehož původem si nejste jistý?


Určitě ano, bývají to různé záblesky, kde nevím, zda je to blýskavice nebo jiskření elektrické lokomotivy. Osamělý pozorovatel z jednoho stanoviště nemá možnost určit vzdálenost takového jevu.

Hitem letošního roku byly lampiony přání, které si mnoho lidí na noční obloze spletlo s UFO. Co způsobovalo podobný povyk v historii?


Nejblíž tomu byly světlomety diskoték. Ty začaly být populární asi před desetiletím.

Objevují se v historii spekulace o existenci mimozemských civilizací pravidelně?


Spekulace pocházejí už z doby, kdy Galileo zjistil, že Měsíc je pokryt horami a krátery, což připomíná Zemi. Tehdy se spekulovalo o Měsíčňanech. Jakmile hvězdáři zjistili, že hvězdy se svou velikostí, hmotností a svítivostí podobají Slunci, což bylo v polovině 19. století, začalo se houfně spekulovat o mimozemšťanech. Například půvabná „kosmická píseň“ Jana Nerudy: „Seděly žáby v kaluži...“ Spekuluje se pořád a velmi usilovně.

Kdy se spekulovalo nejvíc?


Těsně po druhé světové válce. Zejména od roku 1947, kdy americký pilot popsal poprvé tzv. létající talíře a téměř současně se začalo tvrdit, že u Roswellu v Novém Mexiku ztroskotali mimozemšťani.

Další maximum jsem zaznamenal u nás těsně po sametové revoluci, kdy se objevila tvrzení o těchto jevech, jež údajně komunistická cenzura blokovala. Ve skutečnosti je živila. Také proto, že se tím daly dobře zakrýt některé zkoušky vojenských raket.

 

Jiří Grygar •  Wikipedia.org a Profimedia.cz



Když jste to naťukl, co si myslíte o roswellských událostech?


Je to docela obyčejný podvod. O žádného mimozemšťana zaručeně nešlo.

Zeptám se jinak. Jaký je osobní názor vás, skeptika, na existenci mimozemských civilizací?


Význačný světový fyzik Enrico Fermi se v květnu 1950 účastnil neformální debaty o mimozemšťanech. A na konci vyslovil klíčovou otázku: „Jestliže mimozemšťané existují, tak kde, k čertu, jsou?“ Myslel tím toto: jsou-li ve vesmíru jiné civilizace, pak jsou nutně mnohé z nich technicky daleko pokročilejší než my.

Je pro ně hračkou zjistit, že Země je obydlená a mohou k nám snadno vyslat své kosmické koráby. Jenže až dosud se nikdo neohlásil. To tedy znamená, že žádné další civilizace ve vesmíru nejsou. Tomuto tvrzení se říká Fermiho paradox.

Podobných debat se zastánci teorie o mimozemských civilizacích se zúčastňujete i vy. Jak takové rozhovory končí?


Nevede to nikam; zastánci mimozemšťanů mají velmi silnou víru, že mimozemšťani musí existovat a protiargumenty nevnímají.

Co podle vás přitahuje laickou veřejnost na záhadách? Objekty UFO jsou určitě největší z nich.


Slovo UFO není žádná záhada. Je to zkratka anglických slov „Neidentifikované létající objekty“. Astronomům i jiným specialistům se daří většinu jevů UFO proměnit na IFO, jenže to pak už není žádná záhada a veřejnost ztrácí zájem. Lidé zkrátka prahnou po záhadách. Je to pro mně nepochopitelný úkaz, protože každý vědec vám z rukávu vysype několik zapeklitých záhad v oboru, kterým se zabývá. To však kupodivu veřejnost moc netáhne.

Roli tu zřejmě hraje i nekonečnost vesmíru. Můžeme si vůbec jeho velikost představit?


Ne, to určitě není možné. Dodnes nevíme, jaký je vesmír vcelku. Může být totiž konečný nebo nekonečný v prostoru, ale skoro určitě má počátek v čase (velký třesk). Může mít v tom případě navíc i konec v čase (velký křach), ale nemusí. Kromě toho existují ještě i mnohé další zcela nenázorné možnosti, jak vesmír vypadá. Soudobá věda je sice mnohem dokonalejší než před sto lety, ale nenázorná pro zdravý selský rozum.

Co vás, jako odborníka, na vesmíru nejvíc fascinuje?


Lidstvo žije na Zemi méně než milion let a za tu dobu dokázalo zjistit, jak fungoval vesmír po dobu desettisíckrát delší. Naprostou většinu vědomostí jsme přitom získali v posledních 400 letech. Přitom převážnou část vesmíru zkoumáme pouze na dálku; nemůžeme se dotknout ani Slunce ani vzdálených hvězd. To mi připadá jako velký úspěch lidského intelektu.



Jiří Grygar (72)
Vědec a autor více než stovky publikací patří mezi nejznámější české skeptiky. Je znám i jako velký populátor vědy a čestný předseda České atronomické společnosti. V současnosti působí ve Fyzikálním ústavu Akademie věd České republiky.

 

 

Články odjinud

Hry