Mnohokrát se umístila na prvním místě v různých celostátních literárních soutěžích.
Nelo, co děláš raději – skládáš básně anebo hraješ na klavír?
Oboje mám stejně ráda.
Kolik už jsi složila básní?
To se ani nedá spočítat.
A jaké úspěchy máš ve skládání básní? Už jsi třeba vydala nějakou básnickou sbírku?
Ještě ne, ale už se chystám vydat svoje básničky o zvířátkách.
S jakou básní soutěžíš?
Jmenuje se Hudební morče.
Tu sis vymyslela nebo máš opravdu morčátko?
Ano, měla jsem ho.
A opravdu bylo hudební?
Ano, vždycky když jsem začala hrát, tak ono začalo pískat a utíkalo k lednici, protože vědělo, že dostane nějaké jídlo.
Ty jsi ho takhle naučila, viď?
Ano, je to tak.
Kolik básní jsi složila, si nepamatuješ, ale jaké svoje básničky máš nejraději?
Mám nejraději tři básničky. Jsou to: Hudební morče, Fíkus a Jsem kočka.
Už ses se svými básněmi účastnila nějaké soutěže?
Ano a vyhrála jsem spoustu soutěží. Ale největší úspěch pro mě je, když svými básničkami dělám radost ostatním. Alespoň to ostatní říkají, že je vždycky potěším.
A jak se vlastně skládají básničky?
Vždycky mě musí napadnout téma, rytmus, ve kterém budu psát, a potom už to frčí samo.
Ještě hraješ na klavír, jak dlouho?
Hraju pět let.
A i ve hře na klavír máš úspěchy?
Ve hře na klavír jsem získala hodně diplomů, ale nejvíc si asi vážím prvního místa v soutěži Karlovarská růžička.
A co z tebe bude, až budeš velká – básnířka, skladatelka, pianistka?
Zatím vůbec nevím, čím budu.
A čemu by ses asi chtěla věnovat?
Já to nemůžu říct, protože já mám všechny ty svoje aktivity moc ráda a ani jedno nechci pustit.
A zbývá ti čas třeba na ještě jiné záliby?
Ano. Hraji také na klávesy, na flétnu, chodím do dramaťáku a taky tancuju.
Držím moc palce k získání Zlatého oříšku čtenářů ABC a děkuji ti za rozhovor.
