Zlatý oříšek ABC: Pavla Janoušková ukazuje, že robotika není jen pro kluky

Zlatý oříšek ABC: Pavla Janoušková ukazuje, že robotika není jen pro kluky
Sdílej
 
Pavla Janoušková (11 let, Kuřim) má šanci zvítězit v anketě Zlatý oříšek čtenářů ABC. Je všestranná, vyniká především v psaní příběhů, programování a robotice, nejvíce si váží Ceny Ivony Březinové, 1. místa v soutěžích Rozpočti si to! A SIGu Literární tvorba. 

Hlasování v anketě Zlatý oříšek čtenářů ABC začíná ve čtvrtek 1. července a končí 31. srpna 2021. Hlasuj tady:

Zlatý oříšek ABC: Hlasujte tady!

Zlatý oříšek ABC: Hlasujte tady!

Pavlo, kdy jsi napsala svůj první příběh?

První příběhy jsem nepsala, ale povídala, později jsem je mamince diktovala. Psát tiskacím písmem jsem se naučila už v pěti letech a napsala jsem tehdy i nějaké hodně krátké příběhy. Časem jsem se propracovala k psaní psacím písmem a nedávno jsem začala psát i na počítači.

O čem příběh byl?

Tak to je celkem složitá otázka. Ten úplně první vlastnoručně napsaný si už dávno nepamatuju. Ale některá díla, která jsem psala jako předškolačka, mám ještě doma schovaná.

Nejstarší čitelný rukopis nese název „Vjedomosťi o Marsu" a dalo by se to spíš nazvat “naučná literatura”. Kromě toho jsem mezi svými předškolními písemnými poklady našla spoustu dobrodružných příběhů o vílách, princeznách, ponících a kočičkách. Prostě jsem psala o úplně normálních holčičích tématech.

Na čem teď pracuješ?

Vymýšlím příběh dvou plyšových hraček, které obživnou a zažívají v lidském i pohádkovém světě různá dobrodružství.

Pavla Janoušková (11 let, Kuřim) soutěží v anketě Zlatý oříšek čtenářů ABC, věnuje se programování robotů •  Zlatý oříšek

Už ti vyšla nějaká kniha?

Kniha mi ještě nevyšla, ale několik příběhů je součástí nejrůznějších sborníků.O čem nejraději píšeš?

Nemůžu říct, že píšu o určitém tématu, nejraději píšu pohádky.

Jaké největší úspěchy máš v literární tvorbě?

Veliký úspěch je podle mě umístění mezi deseti nejlepšími v soutěži Cena Ivony Březinové, protože v době, kdy jsem do této soutěže posílala svůj příběh, mi bylo deset let a soutěžní kategorie byla od deseti do čtrnácti let. Moc si vážím také prvního místa v soutěži SIG Literární tvorba - to je soutěž Mensy ČR.

Dalším tvým koníčkem je programování, jak ses k němu dostala?

K programování jsem se dostala vlastně náhodou - díky příběhům, které jsem už jako malá vymýšlela. Já jsem ty příběhy totiž nejen vymýšlela, ale i hrála s panenkami a poníky. A moc jsem chtěla mít ty hrané příběhy nějak zaznamenané.

Jednoho dne rodiče přišli s tím, že objevili aplikaci ScratchJr, ve které je možné příběhy programovat. Časem jsem se dostala ke složitější verzi Scratch a nakonec i k Legu, Alici 3, kurzům programování HTML a CSS. Teď se chystám na programovací jazyky Python a Javascript.

Co nejraději programuješ?

Asi pořád příběhy, které si vymyslím. Ty už neprogramuji ve ScratchJr, ale ve Scratchi a v Alici 3.

Popiš mi nějaký program, který jsi vytvořila.

Programy se popisují opravdu těžko. Ve Scratchi jsou to barevné dílečky, které jsou naskládané za sebe, aby z toho potom něco smysluplného vzniklo, v Alici už dílečky nejsou barevné a popisky mají v angličtině, v HTML nebo v Pythonu už jsou to jen psané příkazy. Samotný program je pro někoho, kdo neprogramuje, vlastně nuda.

Máš v programování nějaké úspěchy?

Vedla jsem tři kurzy online programování pro děti a asi padesát se jich skutečně naučilo programovat ve Scratchi. Myslím si, že je to daleko lepší než vyhrát nějakou soutěž. Diplom ze soutěže je vlastně jen taková informace, která říká, že jsem kdysi v čemsi byla lepší než někdo jiný. Ale pokud něco naučím další lidi, může jim to všem být k něčemu užitečné.

Zabýváš se i robotikou, co to znamená?

To znamená, že stavím a programuju roboty.

Uměla bys sestrojit jednoduchého robota?

Ono je hlavně otázka, odkud a kam až sahá pojem jednoduchý robot. Pokud budeme brát, že jednoduchý robot je robot postavený podle návodu, tak takových jsem už postavila opravdu hodně.

Pokud by jednoduchý robot byl takový, na kterém není po technické stránce nic moc složitého, tak to jsou vlastně všichni závodní roboti, se kterými vyhrávám soutěže v jízdě po čáře. U tohoto druhu soutěží je totiž hodně důležitý kvalitní program, protože roboti na většině soutěžících si jsou celkem podobní.

A když si řekneme, že složitý robot je třeba vozítko Perseverance, které přistane na Marsu, tak nic jiného než super-extra-nejjednodušší roboty jsem nikdy ani nezkoušela stavět. A programy, které jsem pro své roboty vytvořila, jsou v tom případě také hodně jednoduché.

Pavla Janoušková (11 let, Kuřim) soutěží v anketě Zlatý oříšek čtenářů ABC, věnuje se programování robotů •  Zlatý oříšek

Popiš nám proces sestrojování.

Je velký rozdíl, jestli stavím nějakého robota, s jehož stavbou už mám dost zkušeností, nebo něco úplně nového. To je potom stavění daleko složitější a plné slepých uliček.

Tak jsem stavěla třeba spirograf s převodovkou. Nejdříve jsem postavila spirograf - těch jsem stavěla už několik a dokonce i různé druhy spirografů, takže to nebyl příliš velký problém. Ale převodovku jsem do té doby nikdy nestavěla - proto jsem si našla na internetu, jak přesně převodovka funguje, jaké existují druhy převodovky a tak podobně.

Protože jsem s tím neměla žádné zkušenosti, rozhodla jsem se pro jeden typ převodovky, který se mi zdál nejjednodušší. Aby převodovka dobře seděla se spirografem, musela jsem od základů přestavět spirograf.

A když jsem celý mechanismus spustila, zjistila jsem, že se převodovka při vyšších otáčkách zasekává. Takže jsem se pokusila převodovku vylepšit, ale pořád to nebylo ono. Nakonec jsem postavila jiný druh převodovky, kvůli tomu jsem potom musela zase přestavět spirograf - a čekala jsem, jestli se bude převodovka zasekávat.

Až na několikátý pokus se mi podařilo dosáhnout toho, že celý mechanismus bez problémů fungoval.

Jaké úspěchy máš v robotice?

Můj velký úspěch je první místo v semifinále Robotického dne v Praze v kategorii Line follower kit. Do této kategorie se může přihlásit každý, kdo ještě nedokončil střední školu - takže vlastně do devatenácti let. Mně v té době bylo necelých deset let a měla jsem lepší výsledný čas než kluci ze strojních průmyslovek.

Ale možná je daleko lepší, že jsem na podzim vedla online kurz nazvaný Holčičí robohraní, ve kterém jsem učila dívky základům robotiky. Doufám, že jsem tím dívkám ukázala, že robotika není jen pro kluky.

Zlatý oříšek časopisu ABC: Soutěží autoři vesmírné základny i motokrosový závodník!

Zlatý oříšek časopisu ABC: Soutěží autoři vesmírné základny i motokrosový závodník!

Papírový pohár: Soutěž o nejlepší papírový model

Papírový pohár: Soutěž o nejlepší papírový model

Superman a Lois a divná pravidla přirody v super novém ábíčku

Superman a Lois a divná pravidla přirody v super novém ábíčku