V Zoo Praha se vylíhlo mládě orlosupa bradatého. Tento mohutný dravec se zde rozmnožil přesně po dvou desetiletích. Jde o prvního potomka nového chovného páru, který pochází z kriticky ohrožené linie orlosupů z Korsiky. Mládě se vzácnými geny je nyní v zázemí zoo a zatím se o něm nedá mluvit jako o odchovaném. Je však v dobré kondici a rodiče o něj i přes svou nezkušenost pečují vzorně.
Zoo Praha rozmnožila orlosupa bradatého jako první tuzemská zoo již v roce 1989. Celkem odchovala osm mláďat, z nichž většina zamířila do volné přírody. „Mládě orlosupa jsme po vylíhnutí měli týden v péči chovatelů, aby zesílilo a abychom zvýšili jeho šance na přežití. Také to přispělo ke zdárnému přijetí mláděte dosud nezkušeným párem. Oba rodiče zareagovali instinktivně správně a nyní už ho odchovávají přirozeně a sami,“ říká kurátor ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl.
Mládě se vylíhlo 1. března a vážilo 133 gramů. Po necelém měsíci života váží 1,25 kilogramu, což je téměř desetinásobek jeho váhy po vylíhnutí. Živí se hlavně masem potkanů, králíků a také vysoké zvěře.
„Radost nám dělá především aktivita rodičů. Dvacetiletá pauza v odchovech byla způsobena zestárnutím původního páru, následně jsme pak dlouhá léta usilovali o sestavení nového chovného páru, který by k sobě seděl nejen geneticky či věkově, ale také povahou. Orlosupi jsou inteligentní dravci a tvoří trvalé páry, zpravidla na celý život. Zdá se, že se naše úsilí vyplatilo,“ dodává Vaidl.
Cenná spolupráce a reintrodukce orlosupů
Rodičům mláděte je 19 let a jedná se o orlosupy z velmi vzácně chované korsické linie. Zoo Praha je získala z chovné stanice v rakouském Haringsee, se kterou spolupracuje již od roku 1990. Partnerství spočívá zejména ve výměně jedinců vhodných k chovu a také v předávání ptáků k reintrodukci.
Do volné přírody takto přes rakouské kolegy putovalo pět orlosupů vylíhnutých přímo v Zoo Praha a dalších šest ptáků z jiných institucí, např. ze Zoo Liberec, Zoo Ostrava či Zoo Hannover, kterým pražští orlosupi poskytovali – později pak sám samec – pěstounskou péči.
Supi obecně jsou pro Zoo Praha vlajkovými zvířaty. Vedle kriticky ohroženého supa kapucína, kterého úspěšně množí, se zoo soustředí na supa hnědého a především na supa mrchožravého, pro kterého vede Evropský chovný program (EEP) a jeho evropskou plemennou knihu (ESB).
Poslední dva zmíněné druhy, stejně jako orlosupy, navrací do volnosti. Celkem, v součtu s pěstounskými odchovy, pomohla Zoo Praha 26 dravcům k návratu do přírody.
Rozbíječi kostí: Fascinující adaptace orlosupa
Orlosupi bradatí (Gypaetus barbatus) obývají horské oblasti severní a východní Afriky a také území od Pyrenejí a střední Evropy přes Kavkaz až po Čínu a Mongolsko.
Vedle svého vzhledu prosluli pozoruhodnou potravní adaptací na požírání zdánlivě nestravitelných zbytků mršin. Specializovali se totiž na trávení kostí a vazivových tkání. Velké kosti obvykle pouštějí z výšky na skálu, aby si pochutnali nejprve na morku a poté i na jejich úlomcích. V některých jazycích proto získali přezdívku „rozbíječi kostí“.
Přestože rodiče odchovávají mládě v klidném zázemí, návštěvníci Zoo Praha mohou i tak orlosupy bradaté spatřit na vlastní oči. Jiný, šestiletý a zatím nechovný pár, totiž obývá expoziční voliéru pod skalním masivem mezi výběhem paovcí a kozorožců.
