Uplynul sotva týden od chvíle, kdy se Zoo Ostrava pochlubila mláďaty vzácného levharta cejlonského. A nyní se má opět čím chlubit – svou kolekci ohrožených kočkovitých šelem doplnila o zcela nový druh zajímavý pro návštěvníky, jímž je margay. Ale zatímco levharti se zde úspěšně množí, samička margaye si na partnera bude muset počkat. Samců v zoologických zahradách je totiž málo.
Mláďata ohroženého levharta se narodila cejlonského v Zoo Ostrava
Dvě mláďata ohrožených levhartů cejlonských se narodila zkušené samici 8. října 2026 v brzkých ranních hodinách. Porod proběhl v pořádku a bez komplikací. O odchov se naprosto přirozeně stará samice a chovatelé do něj nezasahují. Samice levharta cejlonského je již zkušenou matkou. V minulosti úspěšně odchovala čtyři mláďata ve dvou vrzích, čímž významně přispěla k záchraně tohoto druhu.
„Je to velký úspěch, neboť za poslední rok se jedná o jediná mláďata narozená v rámci Evropského ex situ programu (EEP). Populace levhartů cejlonských v lidské péči je nevelká. V současnosti čítá necelých 60 jedinců ve 27 zahradách. Novorozená mláďata jsou slepá a plně závislá na péči samice. I přesto, že se jedná o zkušenou matku, dopřáváme samici maximální možný klid a pavilon je v současné době až do odvolání pro návštěvníky uzavřen,“ popisuje Matěj Vrúbel, inspektor chovu šelem v ostravské zoo.
„Pro samici se nejspíš jedná o její poslední odchov. V současné době má již 12 let a za dva roky, kdy se mláďata přirozeně osamostatňují, bude velmi pravděpodobně mimo reprodukční věk. Poté nás bude čekat generační obměna zvířat.“
Jak se v Ostravě starají o mláďata?
O úklid se místo ošetřovatelů stará samice. Pobývá s mláďaty v porodním brlohu v zázemí pavilonu indických šelem, který je vysoce funkční z hlediska chovatelské péče i moderních standardů chovu vzácných zvířat.
Levhart cejlonský s mláďaty v Zoo Ostrava • Zdroj: Zoo Ostrava
„Místo pro porod je vybaveno vyhřívanou podlahou. Vystýlka slámou nebo štěpkami není vhodná. Samice je sama aktivně vynáší z místa porodu a navíc představují riziko pro mláďata, mohla by se jimi např. udusit," vysvětluje Matěj Vrúbel.
„Samice také po mláďatech uklízí, jejich exkrementy sežere a ubikaci tak udržuje dokonale čistou. Sama se chodí vyprazdňovat mimo brloh. Máme tak jistotu, že v prostorech, kam nyní chovatelé nevstupují, aby zde uklidili, nehrozí šíření infekce z podestýlky nasáklé trusem a močí. Slámu ani dřevitou vlnu by samice nepozřela, ani jinak neuklidila. Zvířata zde mají všechen komfort, který potřebují.“
Levharty cejlonské chová Zoologická zahrada a botanický park Ostrava, která je oblíbeným cílem pro rodinné výlety v Moravskoslezském kraji, nepřerušeně již od roku 1977. Za tuto dobu se zde povedlo úspěšně odchovat 17 mláďat této největší kočky Srí Lanky. V novodobé historii se jednalo o dvě samice narozené v roce 2008, samce a samici v roce 2022 a dvě samice narozené roku 2024.
Chovatelé doufají, že i dvě nově narozená mláďata se k tomuto zástupu přidají. V současné době ještě pohlaví mláďat neznají, první veterinární kontrola proběhne až ve věku jednoho měsíce koťat.
Margay: Nová malá kočkovitá šelma v ostravské zoo
Nedávno byla dokončena úprava posledního výběhu v oblíbeném chovatelském komplexu Jižní Amerika. V něm nyní mohou návštěvníci vidět úplně nový druh malé kočkovité šelmy – margaye. Zatím výběh obývá mladá samička, v budoucnu k ní přibude i samec.
Zoo Ostrava se pak bude snažit o odchov tohoto vzácně chovaného druhu v lidské péči. Aktuálně je ve 24 zoologických zahradách sdružených v asociaci EAZA chováno 57 jedinců. Zoo získala v rámci Evropského ex situ programu (EEP) mladou samici ze Zoo Liberec.
„Získat samce bude poněkud komplikovanější. V rámci evropské populace je kritický nedostatek samců, jelikož se ve většině případů rodí samičky. Vzhledem k tomu, že se jedná o solitérně žijící druh, platí v rámci EEP strategie, že zoo, které se nacházejí blízko u sebe, si chovného samce vzájemně půjčují. Po úspěšném páření se samec vrací zpět do domovské zahrady," říká Matěj Vrúbel.
„Stejně tak i my máme dohodnutou zápůjčku samce z brněnské zoo a dovézt bychom jej měli v dohledné době. Doufáme, že se tak budeme moci připojit k úspěšným chovatelům tohoto druhu."
Proč je chov margaye v zoologických zahradách tak důležitý
Chov margaye v lidské péči je velmi důležitý, neboť o biologii těchto kočkovitých šelem či počtech jedinců ve volné přírodě je známo velmi málo.
„Jedná se o druh s noční aktivitou, která se navíc odehrává převážně v korunách stromů. To dělá z výzkumu margayů ve volné přírodě téměř nemožnou disciplínu. Chov v lidské péči tak může přispět nejen k pochopení základní biologie druhu, kterou lze následně aplikovat v místech přirozeného výskytu, ale také k zachování tohoto druhu na planetě do budoucna,“ dodává Matěj Vrúbel.
Margay (Leopardus wiedii) obývá tropické lesy všech typů od Argentiny po jih Mexika. Většinu času se pohybuje v korunách stromů deštného pralesa. Na rozdíl od jiných koček umí slézat i hlavou dolů a dokáže seskočit z velké výšky. Aktivní je za soumraku a v noci, kdy také loví. Jeho kořistí jsou drobní savci, ptáci, ale i plazi a bezobratlí.
Žije samotářsky, samec se potkává se samicí pouze kvůli páření. V Červeném seznamu IUCN je zařazen v kategorii blízko ohrožení (Near Threatened). Ohrožuje ho především ztráta životního prostředí v důsledku kácení lesů a nelegální lov, což činí jeho ochranu a chov v zoologických zahradách o to důležitější.
Podívejte se na exotické kočkovité šelmy v Zoo Ostrava:
Baví vás svět kočkovitých šelem a zajímavosti ze zoologických zahrad? Přečtěte si další články na abicko.cz:
