Počítače a konzole

Lord of the Rings: Battle for Middle-Earth
EA Czech

Další nudná hra, jejíž tvůrci spoléhají na úspěšnost filmové předlohy, říkal jsem si, když se mi Battle for Middle-Earth dostal do ruky. A myslel jsem si to stále, když jsem zhlédl sice poutavé, ale ne zrovna dobře provedené intro. Jenže potom jsem se pustil do hraní a musel to všechno rychle odvolat...

SOUBOJ DOBRA SE ZLEM

Bitva o Středozem mě od začátku překvapila svou nápaditostí. U jiných válečných strategií jde většinou pouze o to, vyrobit co nejvíce jednotek a pak nimi rozdrtit nepřítele. Ale zde se velké bitvy prokládají s misemi „procházecími“, kde hrajete za hrdiny společenstva a procházíte určitou oblastí, čímž se hra stává daleko zábavnější. Můžete si vybrat, zda budete hrát za temné nebo světlé síly, a s nimi pak budete kousek po kousku dobývat celou Středozem. Rozdíly mezi nimi jsou značné. Zatímco těm dobrým jde především o nadvládu nad celou zemí, ti zlí se snaží spíše o postupnou likvidaci kladných hrdinů.

FILMOVÁ LICENCE DĚLÁ DIVY

Jestliže je u nějaké hry zakoupení filmové licence chybným krokem, zde je tomu právě naopak. S jakou elegancí dokázali tvůrci převést Tolkienův svět do herní podoby, je téměř neuvěřitelné! Na skvělé trojrozměrné mapě vypadají lokace jako Helmův Žleb nebo Železný Pás úplně stejně jako ve filmu a bitvy jsou opravdu velkolepé. Své také dělá filmová hudba, která jen dokresluje atmosféru hry. Bohužel tvůrci zjevně zredukovali počet jednotek, které můžete ve hře ovládat, a tak místo statisícových armád, které jsme zvyklí vídat ve filmu, bojuje „pouhá“ stovka vojáků. Ale to je nedostatek, který se dnes objevuje téměř u každé strategie, takže to je jen můj malý povzdech nad jinak výbornou hrou.

* 4,5/5




TimeSplitters: Future Perfect
Free Radical

Nejzajímavější na třetím dílu střílečky TimeSplitters je způsob, jakým si její autoři vyhráli s tématem cestování v čase. Probíhat časoprostorovými skulinami z daleké budoucnosti do první světové války je zajímavé, ale potkávat v čase sama sebe je nápad, který zaslouží uznání.

ČAS JAKO BLUDIŠTĚ

Ne že byste to už párkrát neviděli ve filmech (třeba v Návratu do budoucnosti) nebo nepotkali sami sebe v počítačové hře (jako v pokračování Half-Life). Třetí díl TimeSplitters se však na několika místech v časových paradoxech přímo vyžívá - například v určité chvíli vám kdosi hodí klíč a vám v budoucnu dojde, že jste si ho vlastně hodili sami. Cestování v čase nabízí nekonečné možnosti - a třináct úrovní, do kterých zavítáte, jich využívá, jak jen to jde. V každém historickém období, které navštívíte, budou váš arzenál tvořit dobové zbraně, které využijete nejen při pronásledování „trhačů času“, ale také v dobových válečných konfliktech.

SÓLO, NEBO S POSILOU

Takže jste hráli první i druhý díl TimeSplitters a teď přemýšlíte, zda má cenu pořizovat si i ten třetí. Určitě to za to stojí! A to dokonce i v naší zemi, která je od zbytku světa stále odříznutá co se týče možnosti připojit se s playstationem do mezinárodní síťové hry. Je to velká škoda, protože TimeSplitters byly vždycky zamýšleny hlavně jako hra pro více hráčů. Takhle se musíte spokojit s možností hry několika soupeřů proti sobě aspoň u sebe doma, což je i přesto parádní zábava. Navíc si autoři hry dali skutečně záležet i na modu pro jednoho hráče, takže můžete hrát, i když se vašim kamarádům zrovna nechce prolézat časové tunely.

*4/5