Máma se bojí od táty odejít

Ahoj Mourrisone, nevím si rady... Naši se pořád hádají a táta nám všem včetně mamky dost hnusně nadává... Mamku už 17 let mlátí (od doby co se vzali)... není to nic pravidelného, ale třeba 4x do roka jo. Mamka je z toho zoufalá, máme kam jít, ale ona se bojí, že ho zničí a furt mu chce dávat poslední šance. Já nevím co dělat, mám další 2 ségry a já jsem z nich nejstarší. Pořád za mnou chodí a brečí, já je vždycky chytnu a řeknu, ať se netrápí, že to bude dobrý, ale za kým mám jít já. Mamku mám moc ráda, ona mě vždycky chytne, když si všimne, že mi něco je a vždycky se rozbrečí a řekne, že jí to moc mrzí, proto jí nechci zatěžovat ještě víc. Tohle všechno jak se cítíme ví, ale bojí se odejít... Bojí se té změny. Poraď mi prosím. Děkuju Klára

Odpověď

Ahoj Kláro, ani nevíš, jak moc mě mrzí, co doba se sestrami prožíváš. Spousta dospělých se bojí odejít od partnera, stejně jako píšeš o mamince – bojí se změny. Řešit vztah maminky s tatínkem nemůžeš, to si musí vyřešit oni dva, jediné co můžeš je, nenechávat si svoje pocity a emoce pro sebe. Řekni mamince (i když se jí to nebude dobře poslouchat), jak se doma cítíš, co se sestrami prožíváte, jak vám je, když se hádají, a jaký strach prožíváte, když táta maminku bije (maminka by si měla uvědomit, že nikdo nemá právo ji bít a ponižovat). Pokud s celou situací maminka nic nebude dělat, svěř se babičce, paní učitelce, zkrátka někomu, komu věříš, kdo by ti (a nejen tobě ale i sestrám) mohl pomoct. Každé dítě má právo na klidný a harmonický domov. Mourrison

Sdílej

18. listopadu 2018

Rodiče mě nutí lhát, co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se tě zeptat na takovou tajnou věc. Máma a táta říkaj, že nemáme žádný peníze a že děda je bohatej. Vždycky, když něco chci, tak mi říkaj, ať zavolám dědovi, ale že nesmím říct, že to říkali oni. Děda jim někdy peníze dá a někdy nedá a já nevím proč. Mám dědu rád a nechci mu lhát, ale když tu věc fakt chci, tak mu lžu. Pak mě to to trápí. Co mám dělat?

Chci pracovat v zahradnictví, ale nechci zklamat rodiče

Ahoj Mourrisone, máma a táta mají vysokou školu a strašně by si přáli, abych ji taky vystudovala. Jenže mně se nechce učit, navíc mám hrozně ráda kytičky a chtěla bych pracovat někde v zahradnictví. Vždycky když jdu ze školy, tak se zastavím v jednom u našeho baráku a je mi tam dobře. Co mám dělat, když nechci naše zklamat? Gábina

Mohu si vydělávat prodejem svých výrobků?

Ahoj Mourrisone, chtěla bych se na něco zeptat. Chtěla bych si vydělat na dárky na vánoce, a tak jsem začala dělat takové malé andělíčky z korálků. Myslíš, že bych je mohla prodávat? Ptám se proto, že tady píšeš, že brigády jsou u nás povolený od 15, a mě je teprve 14. Díky, Fanynka

Na chvíli jsme se rozešli a já to nezvládla

Ahoj Mourrisone, Mám takového kamaráda, budeme mu říkat Lukáš. Lukáš je hrozně vřelý člověk, a můj nejlepší kamarád. Abych zkrátila příběh, asi před rokem a půl jsme se nějak víc začali bavit, a asi před 10 měsíci mi řekl, že mě miluje (předpokládala jsem, že platonicky) a od té doby to často říkal. Já jsem nechtěla nějak spěchat a nejdřív jsem si to chtěla promyslet. Ale on mě tak často objímal, byl ke mně tak milý, že bylo nemožný se nezamilovat. Tak jsem mu to řekla taky. Chvíli to bylo fakt super. Ale potom jsem si začala všímat, že je ovlivněn spolužáky, a dělá si srandu z jiných a děla absolutně neakceptovatelný „vtipy". Vždycky jsem mu to řekla, on se omluvil a pak zase. Jednou to ale opravdu přehnal a tak jsem mu napsala. A tentokrát mi fakt neslušně napsal, ať se do toho nepletu a že jsem... Hodně mě to zamrzelo a hodně jsem brečela, a litovala jsem, že jsem se kdy zamilovala do takového idiota. Ale nebavit se s ním mi fakt nedělalo dobře, nemohla jsem spát ani jíst, smát se, a obecně jsem byla úplně bez energie. Chyběl mi. A dneska už jsem byla úplně na pokraji sil, a řekla jsem si, kašlu na to, a o přestávce jsem za ním šla a řekla jsem mu, že mi chybí. On mě objal, řekl mi, že mě miluje a wow všechno bylo vyřešeno. Ale mně to přijde šíleně nedořešený, a mám pocit, že jsem to úplně pokazila. Mám pocit, že mě doopravdy nemiluje, že to jen tak říkal, protože celou dobu co jsme se nebavili, to vypadalo jako by mu to bylo úplně jedno. Mrzí mě ta situace, a myslím si, že jsem to vyřešila špatně, ale zároveň to bez něho vůbec nedávám. Omlouvám se za dlouhý vzkaz. Maruška, 14 let

Archív