Odpověď

Ahoj Zuzko, schválně jsem ti změnil jméno a neuvedl první část dopisu, jak sis přála. Dal jsem sem druhou část, aby ses poznala. Udělal jsem to proto, abych ti mohl odpovědět. Píšeš, že jsi stále smutná, dlouho spíš a skoro nic tě netěší. A hlavně, že už to trvá delší dobu, k tomu ještě občasná bolest hlavy. V tomto rychlém světě zaměřeném jen na výkonu tím trpí stále víc dospělých ale i dětí. Vím, že jsi ohleduplná a nechceš rodiče svými problémy zatěžovat, ale nedá se nic dělat. Musíš se jim svěřit. Nemáš se vůbec za co stydět. Máš pravdu, že klidně může jít o rozbíhající se depresi, nebo úzkosti a s těmi ti mohou poradit a pomoct opravdu jenom odborníci. Možná by ze začátku stačilo začít chodit k psychologovi, který může odhalit prapůvod tvého smutku. Může jít klidně o nějaký blok z raného dětství, který máš v podvědomí. I deprese se dneska léčí. Existují léky, které tvému mozku pomohou tvořit SEROTONIN (hormon štěstí) a neboj, nebudeš je muset brát celý život. Jenom tvůj mozek nastartují. V každém případě se svěř rodičům a začněte jednat. Budu moc rád, když mi napíšeš, jak to dopadlo. Mourrison