Ahoj Mourrisone, já bych se ti chtěla s něčím svěřit. Já mám ve třídě jednoho spolužáka, říkejme mu Tom a před prázdninami jsem se dozvěděla od jedné kamarádky, říkejme jí Linda, že se „Tomovi" líbím. A to si myslím, že je v pořádku, to mi jako nevadí, ale on se se mnou pořád baví o tom, jestli nepůjdeme ven, a jestli si spolu nesedneme do stejné lavice, nebo jestli nemám čas jít ven. To všechno dělal už před prázdninami a na jednu věc jsem mu kývla, a teď toho lituju. Řekla jsem, že si spolu můžeme sednout na tento rok. Ale já teď nestíhám dávat pozor v hodinách a ještě ho poslouchat. A tak jsme dneska s Lindou seděly spolu, a on seděl s jiným klukem. Normálně se bavili, ale o přestávce přišel k lavici, do které jsem si sedla a ptal se mne, kdy si půjdu sednout zpět. Že ho to nebaví. Ale když jsem mu vysvětlila, že já tam s Lindou zůstanu, řekl, že zajde za učitelkou (třídní) a že ona nám to nedovolí, a taky že jestli jsem chtěla s Lindou sedět, proč jsem si s ní nesedla na začátku roku. No a pak jsme se začali hádat, a potom (další hodiny) se na mne pořád díval, a mně to docela mrzí, ale já mu na to kývnout nechci - no to je jedno. A ještě jedna věc. Vymyslel asi 20 důvodů, proč se nemám s Lindou bavit a proč je taková jiná a tak podobně. Mne se to nelíbí, já se s ním ráda bavím a tak, ale on je takový dotěrný, chce být jen se mnou a je trochu otravný. A já upřímně potřebuji pauzu. Jen nevím, jak mu to říct. Ptala jsem se i rodičů, ale taťka nevěděl, a mamka taky nic. Takže se obracím na tebe. Jak mu říct, že já s ním nechci trávit tolik času. Já jsem to jednou zkusila, ale on druhý den nešel do školy a mně a Lindě psal, že jde sám se podříznout. Já se cítím vyčerpaná a taky pořád ve stresu, z toho s ním pořád něco řešit. Opravdu nevím jak dál. Snad si najdeš čas na odpověď. Předem se omlouvám za zmatku - plný dopis, ale ono je toho hodně. A děkuji. Anonym (13 let)