Mamka chodí domů opilá, křičí na mě a je hnusná! Co mám dělat?

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, co mám dělat, moje mamka pracuje jako číšnice v jedné hospodě a domu vždycky přijde opilá a je hnusná, všechno ji vadí a křičí na mě, že umře, že ji zavřou do vězení a podobně, prosím napiš mi, co mám dělat, děkuju.

Odpověď

Milá anonymko,

je mi moc líto, jaké chvíle prožíváš s opilou maminkou. Máš pravdu, že chování opilého člověka je často dost ošklivé, odpudivé a nepříjemné. A co víc, někdy se mohou opilci chovat i dost vulgárně, nevhodně až agresivně.

Jak si promluvit s mamkou...

Být tebou, tak jako první bych si s maminkou zkusil promluvit. Samozřejmě až bude střízlivá a ještě lépe, když bude mít dobrou náladu. Pak ji pověz, jak se cítíš, když přijde domů opilá, křičí na tebe a straší tě, že umře.

Nevyčítej jí alkohol, mluv jen o sobě a o tom, co prožíváš. A také o tom, že máš strach, aby jí alkohol neublížil.

...a co dělat, když to nepomůže?

Pokud nic z toho nepomůže a situace se budou opakovat, neboj se a nestyď o tom promluvit s některým z dospělých, kterému věříš – s babičkou, dědečkem, třídní učitelkou, školní psycholožkou a podobně.

Pamatuj, že stejně jako ostatní kluci a holky, i ty máš právo na klidné a láskyplné dětství. A alkohol do něj v žádném případě nepatří. Budu moc rád, když mi napíšeš, jak rozhovor s maminkou dopadl. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď. Mourrison odpovídá postupně na všechny dotazy. Na každého se dostane!

Chci, aby táta umřel, protože pije

Opil jsem se před holkou a byl to trapas

Sdílej

3. ledna 2024

Mám černé svědomí. Jsem zlý člověk?

Ahoj Mourissone, mám furt černé svědomí o věcech, které byly už tak před pěti lety. Například jsem byl na prvním stupni šprt a myslel jsem si, že to je dobře, protože tenkrát jsem prostě nevěděl, že to je špatně. Pak mi jednou v osmi letech na mé narozeninové oslavě vlepil kámoš pořádnou facku, až jsem z toho spadl. A potom jsem nechtěl na jeho oslavě hrát NerfBitvu a místo toho jsme hráli hru na království. Místo toho, aby byl král oslavenec, tak jsem byl král. Oni s tím souhlasili, ale dnes mě obviňují, že jsem jim přeorganizovával oslavu. Taky jsem občas chtěl prostě hrát jinou hru i ve škole, a i když mi to nikdo nevyčítá (a i s tím všichni souhlasili), tak si myslím, že jsem strašnej přeorganizovávač. Zkrátka moje otázka působí v tom, že i když mi rodiče a okolí říkají, že mě mají rádi, že jsem hodnej a šikovnej, tak stejně si myslím, že já jsem strašně zlej.

Jak být zase šťastný?

Ahoj Mourrisone, před nějakou dobou jsem byl tak nějak šťastný, a to docela dlouho, asi měsíc. Byl jsem rád, veselý a plný optimismu a radosti. Nevím z čeho – vůbec nic se nezměnilo ani neudálo, nic jsem nezískal a nic špatného se nevytratilo. Já jsem byl ale z ničeho nic i tak šťastný. Necítil jsem se prostě normálně jen s dobrou náladou, ale vyloženě šťastně. Přisuzuju to tomu, že nejspíš v jednom předmětu jsem odprezentoval projekt a asi ze mě odpadl stres. Nemyslím si, že je to ono, protože jsem vůbec ve stresu nebyl. :D A před tím, než jsme dostali zadání, jsem šťastný nebyl, takže těžko říct, co mělo ten vliv. Ten pocit se ze mě vytratil, i když se opět nic nenormálního nestalo. Dost mě to mrzí, protože to bylo fajn. Teď jsem opět na spíš negativní vlně a přijde mi to jako škoda. Když vím, že ten pocit někde byl, a nebylo to chvilkové nadšení, když to mělo tak dlouhodobé trvání, chci ten pocit zpátky, ale nějak se tam nemohu dostat. Rozumím, že je téměř nemožné mi takhle poradit z jedné zprávy, když mě ani neznáš. Možná spíš, než pro radu jsem sem přišel to někomu napsat, někomu se svěřit. I když to možná zní zvláštně ve světě plném problémů (a já sám bych se tomuhle příspěvku dřív smál), trápí mě to. Zdraví anonym a pravidelný čtenář v jedné osobě. :)

Mourrisonova poradna