Pomoc, je mi 14 let, ale vůbec nejsem jako ostatní holky!

Ahoj Mourrisone, potřebovala bych s něčím pomoct. Je mi 14 let, ale vůbec nejsem jako ostatní holky, no, celkově vidím svět asi jinýma očima než holky v mém věku. Například plno holek se maluje, ale já o to nestojím. Přijde mi, že člověk je nejhezčí takový, jaký je od narození, bez ohledu na to, jestli má nějaké nedokonalosti, nebo tak. Říkám si, proč se asi malují, že by se chtěly líbit lidem, klukům? Však všichni, kteří je mají skutečně rádi je budou mít rádi tak jak tak. Nebo je to tím, že už tak je společnost nastavená a berou to jako samozřejmost? Možná mají nižší sebevědomí, že chtějí skrýt všechny nedokonalosti? Ale to jsem teď odbočila. Dále to je třeba nošení podpatků, přijde jim to hezké a slušné, ale z mého pohledu to škodí zdraví a dá se najít hromada krásných bot i bez podpatků, (a je to i mnohem pohodlnější ;-)). Ale asi nejvíc vnímám nošení podprsenky. Nosím je jen tehdy, když máme tělocvik – kvůli převlékání, a navíc jen sportovní. Jinak běžně chodím bez a nosím trička která nejsou průsvitná, nebo jakkoli jinak nevhodná, ani to není poznat, že podprsenku nemám. Moje otázka zní, jak to vysvětlit mamce, protože i když ví, jaká jsem, přijde mi, že pořád vnitřně tak jako počítá s tím, že budu jako ostatní. Zimní boty mi ukazuje s podpatkem atd. Předem moc děkuji za odpověď a jakékoli rady, Verča, 14 let.

Odpověď

Ahoj Verčo,

ani nevíš, jak moc jsi mě potěšila svým dopisem. Cítím z něho, že máš naprosto jasné, jaká bys chtěla být, jak bys chtěla vypadat, vystupovat, působit na ostatní, přistupovat k sobě i k životu. Je to obrovský dar, kterého si važ.

Nepřemýšlej nad tím, proč a jak se oblékají druzí, proč a jak se malují a co nosí za boty. Je to jen a jen jejich věc. Důležité je, jak to vnímáš a cítíš ty. A jestli ty se cítíš dobře v jiném oblečení než druzí – je to OK. Pokud s tím budeš sama smířená a vyrovnaná, nerozviklají tě, ani neznervózní různé připomínky nebo dotazy okolí.

Je pravda, že v životě je hodně těžké respektovat sebe a vnímat svoje potřeby. Jsme naučený poslouchat a řídit se názory druhých. A pokud tak uděláme, jsme potom nešťastní a naštvaní. Daleko lépe se vyrovnáváme z chyb, pro které jsme se rozhodli sami než z těch, které nám poradili druzí (i když to s námi mysleli dobře). Věřím, že to nakonec pochopí i maminka, jak silnou a úžasnou a zralou dceru má. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Jsem holka, ale chovám se jako kluk...

Jsem holka, ale chovám se jako kluk...

O nic se nezajímám, a tak nic nevím...

O nic se nezajímám, a tak nic nevím...

Sdílej
 
 

Bojíš se oslovit holku ve třídě? Rady, jak překonat strach z odmítnutí

Ahoj, ve třídě se mi líbí jedna holka, dokonce jsme spolu i tancovali, ale nevím, jak jí to mám říct a bojím se odmítnutí a třeba toho, že se mně někdo bude smát, až to zjistí, a ještě si píšu s kamarádkama nás obou, a kamarádi mi říkají, že si s nima mám přestat psát a bavit se jenom s tou holkou. Děkuju za odpověď, Martin, 14 let.

Máma je divná, začala kouřit, bojím se o ni: Jak může dítě pomoci?

Ahoj Mourri, píšu ti poprvé a moje mamka je nějaká divná, teď došla a kouří cigarety (to nikdy nedělala, a asi se pohádala s tetou, a nevím, co mám dělat). Bojím se, Tobiáš.

Učitel mě napadl na chodbě školy

Ahoj Mourissone. Je mi 16 let a chodím na střední školu, kde se mi stal problém. Šel jsem po chodbě o zvonění (spěchal jsem na hodinu) a za mnou šel učitel, kterému jsem omylem vešel do cesty, ale byl je

Milý anonyme,

Samozřejmě, že se pan učitel nezachoval správně. I když je učitel, je starší a měl by být autoritou, neznamená to, že by se měl nad někým povyšovat (ani nad žáky a studenty). Tímto chováním si úctu a autoritu určitě nevybuduje.

Je mi jasné, že se s ním nechceš dostat do konfliktu, takže asi necháš celou záležitost být. A to bych ti i radil. Ale kdyby se něco podobného stalo v budoucnu, neboj se ozvat. Ale pozorSLUŠNĚ a v klidu.

Slušností totiž ostatní lidi nejvíc odzbrojíš. Nejsou na ni připraveni, oni jsou totiž připraveni k „boji“. Chtějí ze sebe dostat svoji nespokojenost, nervozitu nebo problémy, které je tíží, a tudíž se chovají agresivně.

Mourrison

ště poměrně daleko. A on mě zezadu vzal a odhodil mě na stranu, kde byly i učitelky, na které jsem spadl, a ještě na mě začal na chodbě řvát, že je starší a má přednost. Je to v pořádku?

SOS: Kamarád v průšvihu a rodiče mě nechtějí pustit za ním

Ahoj Mourri, SOS, volal mi kamarád, že je v průšvihu, ale máma s tátou mi za ním nechtějí pustit. Prej tomu nevěřím, a že má svoje rodiče. Co mám dělat?

Je něco špatného na tom, že mi stačí trojky?

Ahoj Mourrisone, máma s tátou na mě pořád křičí, ať se líp učím, ale mně stačí trojky. Je na tom něco divnýho? Díky, Filip (11 let)

Kamarádka pořád mluví o sebevraždě... Jak poznat, že je to vážné?

Ahoj Mourrisone, moje nejlepší kamarádka pořád říká, že by bylo nejlepší, kdyby nežila a že si stejně jednou něco udělá. Jak mám poznat, jestli to myslí vážně anebo to říká jen tak? Mám o ni strach.

Spolužák mi nabízí HHC medvídky, jsou nelegální? Jak říct NE

Ahoj Mourrisone, jeden spolužák mi pořád nabízí HHC medvídky, říká, abych nebyla srab, že to je normální. Ale já se toho bojím. Co mám dělat?

Kamarád se mi svěřil, že mu doma ubližují. Co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, jsem docela bezradnej, můj nejlepší kamarád mi říkal, že mu táta sprostě nadává a taky ho někdy mlátí. Co mám dělat, hrozně bych mu chtěl pomoct.

Kolik můžu denně vypít černého čaje?

Ahoj Mourri, mám hrozně rád černej čaj a piju ho skoro celej den. Ale teď jsem někde slyšel, že to není dobrý. Jak to teda je? Dík, Dado

Díky Mourrisone, dopadlo to dobře: Jak jsme se dali dohromady

Ahoj Mourrisone, na můj poslední dopis ohledně vztahu na dálku jsi odpověděl, že bych se do toho neměla vrhat po hlavě ale jen být sama sebou a ještě vyčkat, že není kam spěchat. A taky že bys byl rád, kdybych dala vědět, jak podzimky dopadly, tak píšu. Během podzimních prázdnin se mezi námi nic moc neodehrálo, ale během posledních pár dní to nabralo obrátky. Zjistila jsem, že s kámošem měli dohodu, že dokud si jeho kámoš někoho nenajde, tak ke mně on neudělá první krok. Kravina, že? Prý tím chtěl pomoct kámošovi, aby se necítil sám. No... Přímo jsem mu ohledně toho napsala. Tak, aby to nevyznělo hrubě, ale aby pochopil, že ta dohoda není dobrý způsob jak to řešit. Kluci tu dohodu ještě ten den zrušili, a oba jsme se přiznali, že k sobě něco cítíme už nějakou dobu. Moc nerozumím, jak je toto vůbec napadlo, ale každý někdy udělá nějakou hloupost. Byla za tím přeci jen snaha pomoct kámošovi, akorát to nedomyslel. Teď jsme spolu, jsme šťastní a konečně si o tomhle tématu můžeme spolu otevřeně povídat, aniž bychom se styděli nebo cokoli. Vlastně jsme se dali dohromady oficiálně teprve včera, ale když jsem zavzpomínala na to, jak to celé teprve začínalo, tak jsem si vzpomněla na Tebe. První dopis o tomhle jsem Ti psala, ještě než jsme si spolu začali vůbec psát. Teď už je to přes rok co si spolu píšeme. Chci Ti ještě jednou za vše poděkovat, Tvoje odpovědi mi moc pomohly. I proto mi přijde fér, abys věděl, jak to mezi námi dopadlo.