Myslím si, že jsem zlý člověk

Ahoj Mourrisone, myslím, že jsem strašně zlý. Kdysi jsem se totiž bavil hodně z holkama a MYSLÍM SI, že kluci si teď o mně myslí, že jsem debil a bu... Potom, když jsme se třeba někdy rozhodovali (s kámošema), co budeme dělat nebo hrát za hru, tak jsem občas něco navrhl a oni souhlasili. A teď si myslím že to ode mně nebylo hezké, že je to známka zlosti. Já jsem fakt nechtěl nikomu ublížit. Taky jsem někdy říkal mému bratranci, který furt koukal do obrazovky, aby už přestal koukat a šel si hrát (bylo mi 6-8 let) a teď i když se se mnou baví, tak si myslím, že je na mě ve skutečnosti velmi naštvaný... No, a nakonec mám výčitky z pomluv. Já jsem sice nikdy moc nepomlouval, ale jednou jsem byl na táboře a nikdo se tam se mnou nebavil, kromě jedné holky. A ona pomlouvala moji spolužačku, proti které jsem nic neměl (kromě toho že jsem na ni byl naštvaný, že se bavila s jednou holkou, která vyzradila moje tajemství) a i tak jsem o ní řekl, že se chová špatně a blbě): Myslím si, že kvůli tomu, že jsem jinej, divnej, bavím se z holkama a BYL jsem občas panovačněji, TAK JSEM ZLEJ. Matouš 12 let

Odpověď

Ahoj Matouši,

asi nemá cenu rozebírat všechny tvoje „prohřešky“, o kterých jsi mi napsal. A to proto, že každý občas uděláme chybu, každý občas zalžeme, pomluvíme nebo se nechováme zrovna nejlépe. Od toho jsme přeci lidé (a zvláště kamarádi a přátelé), abychom si uměli odpouštět.

Z tvého dopisu mám spíše pocit, že jsi k sobě až příliš kritický. „Zlý“ člověk je ten, který dělá zlé věci záměrně, a hlavně s úmyslem ublížit A to ty určitě nechceš. Nejsi ani divný a už vůbec ne jiný, když se bavíš s holkami. Zkus se na sebe dívat více s nadhledem a nehledej za každou cenu něco, co tam ani není. A když budeš mít pocit, že jsi řekl někomu něco nevhodného nebo udělat nesprávně, klidně se omluv. Jak už jsem psal v úvodu – lidé bez chyb neexistují. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Mám černé svědomí. Jsem zlý člověk?

Prosím poraď: Pomluvil jsem jednu holku a teď mi to vrací

Sdílej

1. března 2025

Bojíš se oslovit holku ve třídě? Rady, jak překonat strach z odmítnutí

Ahoj, ve třídě se mi líbí jedna holka, dokonce jsme spolu i tancovali, ale nevím, jak jí to mám říct a bojím se odmítnutí a třeba toho, že se mně někdo bude smát, až to zjistí, a ještě si píšu s kamarádkama nás obou, a kamarádi mi říkají, že si s nima mám přestat psát a bavit se jenom s tou holkou. Děkuju za odpověď, Martin, 14 let.

Učitel mě napadl na chodbě školy

Ahoj Mourissone. Je mi 16 let a chodím na střední školu, kde se mi stal problém. Šel jsem po chodbě o zvonění (spěchal jsem na hodinu) a za mnou šel učitel, kterému jsem omylem vešel do cesty, ale byl je

Milý anonyme,

Samozřejmě, že se pan učitel nezachoval správně. I když je učitel, je starší a měl by být autoritou, neznamená to, že by se měl nad někým povyšovat (ani nad žáky a studenty). Tímto chováním si úctu a autoritu určitě nevybuduje.

Je mi jasné, že se s ním nechceš dostat do konfliktu, takže asi necháš celou záležitost být. A to bych ti i radil. Ale kdyby se něco podobného stalo v budoucnu, neboj se ozvat. Ale pozor – SLUŠNĚ a v klidu.

Slušností totiž ostatní lidi nejvíc odzbrojíš. Nejsou na ni připraveni, oni jsou totiž připraveni k „boji“. Chtějí ze sebe dostat svoji nespokojenost, nervozitu nebo problémy, které je tíží, a tudíž se chovají agresivně.

Mourrison

ště poměrně daleko. A on mě zezadu vzal a odhodil mě na stranu, kde byly i učitelky, na které jsem spadl, a ještě na mě začal na chodbě řvát, že je starší a má přednost. Je to v pořádku?

Díky Mourrisone, dopadlo to dobře: Jak jsme se dali dohromady

Ahoj Mourrisone, na můj poslední dopis ohledně vztahu na dálku jsi odpověděl, že bych se do toho neměla vrhat po hlavě ale jen být sama sebou a ještě vyčkat, že není kam spěchat. A taky že bys byl rád, kdybych dala vědět, jak podzimky dopadly, tak píšu. Během podzimních prázdnin se mezi námi nic moc neodehrálo, ale během posledních pár dní to nabralo obrátky. Zjistila jsem, že s kámošem měli dohodu, že dokud si jeho kámoš někoho nenajde, tak ke mně on neudělá první krok. Kravina, že? Prý tím chtěl pomoct kámošovi, aby se necítil sám. No... Přímo jsem mu ohledně toho napsala. Tak, aby to nevyznělo hrubě, ale aby pochopil, že ta dohoda není dobrý způsob jak to řešit. Kluci tu dohodu ještě ten den zrušili, a oba jsme se přiznali, že k sobě něco cítíme už nějakou dobu. Moc nerozumím, jak je toto vůbec napadlo, ale každý někdy udělá nějakou hloupost. Byla za tím přeci jen snaha pomoct kámošovi, akorát to nedomyslel. Teď jsme spolu, jsme šťastní a konečně si o tomhle tématu můžeme spolu otevřeně povídat, aniž bychom se styděli nebo cokoli. Vlastně jsme se dali dohromady oficiálně teprve včera, ale když jsem zavzpomínala na to, jak to celé teprve začínalo, tak jsem si vzpomněla na Tebe. První dopis o tomhle jsem Ti psala, ještě než jsme si spolu začali vůbec psát. Teď už je to přes rok co si spolu píšeme. Chci Ti ještě jednou za vše poděkovat, Tvoje odpovědi mi moc pomohly. I proto mi přijde fér, abys věděl, jak to mezi námi dopadlo.

Mourrisonova poradna