Čtyřnohé chůvy: Jak si zajistit místo ve smečce

Čtyřnohé chůvy: Jak si zajistit místo ve smečce
Sdílej
 
Kdysi si urozené dámy najímaly ke kojení svých dětí kojné. Surikatí matky je využívají také. A platí jim tím, že je nevyženou ze společenství.

 

 

 

 

 

Sociální život afrických šelmiček surikat zkoumají vědci téměř 20 let. Přesto objevují stále nové věci. Posledním objevem je chování, které je mezi zvířaty jedinečné: dominantní surikatí samice přenechávají výživu svých mláďat kojné, přestože by je mohly kojit samy. Tento jev byl u divoce žijících zvířat pozorován vůbec poprvé.

Vraždící budoucí matka

Když vůdkyně surikatího společenství očekává mladé, stává se vůči svým podřízeným mimořádně agresivní. Důsledně dbá na to, aby v tlupě nebyla žádná jiná mláďata kromě těch jejích. Nejagresivněji se chová k několika nejvýše postaveným samicím, které ji mohly ohrozit nejsnáze. Pokud už náhodou některá z nich mláďata má, zabije jim je. Všechny ostatní samice, které si dovolily zabřeznout, prostě z tlupy vyžene.

Chůvy se postarají o vše

Mláďata dominantní samice se tak těší péči celého společenství. Podřízené samice je hlídají, často u nich tráví celý den, takže si ani nestačí najít nějakou potravu. Dosud však byli vědci přesvědčeni, že s jejich krmením začínají, až když jsou mláďata odrostlejší. Přinášejí jim své úlovky, zatímco jejich biologická matka si shání potravu jen sama pro sebe a nabírá sílu pro případné další zabřeznutí. Svým potomkům je ochotna věnovat čas, teprve když ji mohou následovat na lovu.

Život bez vlastních dětí

Osud podřízených samic je tedy poněkud trpký. V podstatě mají jen dvě možnosti – buď se nikdy nedočkají vlastních mláďat a celý život se starají o cizí, nebo opustí tlupu a svá vlastní mláďata přivedou na svět v ústraní a osamění. Ta druhá varianta je pro ně ovšem smrtelně nebezpečná. Osamělá surikata nejen nemá šanci své potomky odchovat, ale často se i ona sama stane něčí kořistí. Aby zachránily alespoň vlastní život, některé z těchto vyhnaných samic se po ztrátě mláďat pokorně vracejí zpátky. 

Podplácení se vyplatí

Když vědci pozorovali tyto navrátilé samice, nemohli přehlédnout, jak se jejich chování vůči dominantní samici změnilo: Aby se jí zalíbily a upokojily ji, chovaly se vůči ní až přehnaně podlézavě. A co víc, protože i po ztrátě mláďat ještě stále produkovaly mléko, uplácely vůdkyni tím, že se ujaly role kojné a krmily místo ní její vlastní mláďata. Tímto způsobem si zajistily právo zůstat v tlupě. Vůdkyně je přijala a nesnažila se je znovu vyhnat.

Superkojná

Až potud by bylo všechno logické - pokud samice přijde o mláďata, může kojit jiná, to je známé i u jiných savců. A protože jediná dostupná mláďata patří vůdkyni, využije toho k jejímu podplácení. Jenže vědci vypozorovali, že se v řadě případů stala kojnou samice, která předtím vůbec nebyla březí! Spolupráce surikat při výchově mláďat tak překročila hranici pouhého chování: Jeho součástí se staly i fyziologické změny, které umožnily tvorbu mléka samicím bez mláďat. Jakou má tento jev souvislost s potlačováním agresivity vůdčí samice nebo s postupem na společenském žebříčku, to se vědci teprve chystají zkoumat. 

 

 

Království surikat v sérii filmů

Království surikat v sérii filmů

Putování s mamuty: Jejich společníci jsou mezi námi

Putování s mamuty: Jejich společníci jsou mezi námi

Rod medvědů: Monstra i šelmičky

Rod medvědů: Monstra i šelmičky

Klíčová slova:
zvire, surikata
 

Články odjinud