Vnitrodruhová agrese, tedy situace, kdy na sebe útočí jedinci stejného druhu, je mezi zvířaty běžná. Ve většině případů se jedná o konflikty mezi samci, kteří bojují o teritorium, o samice a sociální postavení ve společenství.
Testosteron, hormon agresivity
Agresivitu má na svědomí samčí pohlavní hormon testosteron. Ten je zodpovědný za typický samčí vzhled a chování a v dospělosti za tvorbu spermií. Čím je jeho produkce vyšší, tím je samec agresivnější, ale také úspěšnější: Získá lepší pozici v tlupě i právo pářit se a mít potomky. A pozor, přestože jde o samčí (či mužský) pohlavní hormon, v malé míře ho produkují i samice.
Matriarchát u surikat
Existují však výjimky, kdy o vůdcovství bojují samice. Vedle hyen skvrnitých jsou tím proslulé surikaty, které žijí v matriarchálním společenství vedeném nejsilnější samicí. Ta si své vůdcovství obhajuje tak, že utiskuje podřízené.
Aby zajistila co nejlepší péči pro svá mláďata, ostatní samice se nesmí rozmnožovat. Když některá zabřezne, vůdkyně ji šikanuje a pronásleduje, dokud nepotratí, nebo ji vyženez tlupy. Pokud se samici přesto podaří mláďata porodit, vůdkyně je většinou zabije.
Klany z Kalahari
Surikaty a jejich agresivitu nedávno studovali vědci z americké Dukeovy univerzity. Rozhodli se zjistit, zda a jakou roli hraje v jejich agresivním chování testosteron. Ke studiu zvolili 22 klanů surikat z oblasti Kalahari, které jsou předmětem zájmu vědců již po několik desetiletí a jsou na přítomnost lidí zvyklé. Vědci tak mohli vybrané samice označit čipy nebo je vybavit obojky s vysílačkou a odebírat jim vzorky, z nichž zjišťovali hladinu hormonů v jejich organismu.
Agresivní matky
Laboratorní rozbory vzorků přítomnost testosteronu v organismu vůdčích samic opravdu prokázaly a dokonce v daleko větší míře, než vědci předpokládali. Jeho hladinu měly mnohem vyšší než samci ze stejné tlupy. Právě to u nich vyvolává agresivní chování typické pro samce – stávají se z nich takové nadupané surikatí mužatky. Přesto nepřicházejí o své samičí schopnosti, každá vůdkyně může čtyřikrát za rok porodit po 3–7 mláďatech!
Tety pečovatelky
Péčí o mláďata ovšem matka neztrácí čas, vydává se na lov, aby byla v dobré kondici a mohla co nejdříve porodit další. Místo ní pečují o její potomky ostatní členové klanu.
A protože množství testosteronu v krvi samice ovlivňuje i vývoj plodu, mají tato mláďata hned po narození jeho hladinu vyšší než případná mláďata podřízených samic. Jsou proto mnohem agresivnější, dotírají na své „tety“, dožadují sepotravy a bezohledně odstrkují slabší jedince.
Agrese stmeluje
Aby si vědci potvrdili, že za chování vůdkyň opravdu může testosteron, několika kontrolním samicím aplikovali látku, která jeho funkci blokuje. Takto ošetřené samice skutečně přestaly své podřízené pronásledovat a šikanovat. Ty nabyly sebevědomí, přestaly spolupracovat a věnovat se jen svým potomkům. Péče o mláďata se tak začala tříštit, a kdyby vědci v pokusu pokračovali, klan by se nakonec úplně rozpadl
Surikaty a život v poušti
Surikaty (Suricata suricatta) obývají pouštní oblasti jižní Afriky, kde panují velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Vyvinulo se u nich proto několik neobvyklých přizpůsobení. Mají kolísavou tělesnou teplotu – ve dne přes 38 oC, v noci o plné dva stupně nižší. Pokud teplota prostředí klesne pod 30 oC, sníží se jim srdeční tep a spotřeba kyslíku. Mají také nižší metabolismus než ostatní šelmy, díky tomu šetří vodou (nevydýchají jí tolik) a stačí jim menší množství potravy.
