Vážky či šídla patří k nejnápadnějším zástupcům hmyzu v okolí vod. Je to dané nejen jejich velikostí, ale často i barevností. Před více než třemi sty miliony lety ale byly ještě mnohem větší. Proslulá megavážka – Meganeura – blízká příbuzná současných vážek, mohla mít v rozpětí křídel až 75 cm. Co se však nezměnilo, je způsob jejich rozmnožování. Vážky byly totiž jedněmi z prvních živočichů, kteří opustili vodní prostředí. Přesto zůstaly na vodě závislé: do vody kladou vajíčka a jejich dravé nymfy dýchají kyslík z vody.
Primitivní vážky
O stáří tohoto hmyzu vypovídá i jejich primitivnější vývoj. Mladší vyvinutější skupiny hmyzu prodělávají tzv. proměnu dokonalou – z vajíčka se vylíhne larva, ta se zakuklí a z kukly vyleze dospělý jedinec. Jako to známe třeba u motýlů. Vážky procházejí tzv. proměnou nedokonalou. Nemají larvy, jen larvální stadium, kterému se odborně říká nymfa. Ta jak roste a pokožka jí začne být malá, se svléká a po každém svleku se víc a víc podobá dospělci. A při posledním svlékání už z pokožky vylézá dospělý jedinec. Vážky to ovšem mají na rozdíl od jiných skupin hmyzu s proměnou nedokonalou (jako jsou např. kobylky a saranče) složitější. Jejich larva musí před posledním svlékáním vylézt z vody, dospělá vážka by se ve vodě utopila. Jak to celé chodí, se můžete podívat v tomto videu.
Chcete-li se s vážkami a motýlicemi seznámit blíže, nenechte si ujít tento delší dokument.
