Obratlovci na květech: Kam hmyz nedosáhne

Obratlovci na květech: Kam hmyz nedosáhne
Sdílej
 
Pod pojmem opylovač si každý vybaví včelu, čmeláka nebo jiný hmyz. Obratlovce si v této funkci dovede představit málokdo. Přesto by bez nich spousta rostlin vyhynula.

 

Aby na rostlině vznikla semena a dozrály plody, musí být opylena. Pokud nejde o samosprašný druh, znamená to, že se pyl musí dostat z jedné rostliny na druhou. Přenos lehkých pylových zrn může zprostředkovat vítr nebo voda, ale téměř 90 % rostlin je závislých na živočišných opylovačích.

Hmyz nestačí

Vědci z univerzity v anglickém Southamptonu si nedávno posvítili na to, jak by rostliny dopadly, kdyby všichni nehmyzí opylovači (tj. především obratlovci), vyhynuli a rostliny by zůstaly závislé jen na hmyzu. Zpracovali obrovské množství dat a podkladů z celého světa a došli k překvapujícímu výsledku: Produkce plodů a semen by celosvětově klesla v průměru o 63 %! Nejvíc by se to dotklo tropických a subtropických oblastí, v mírném pásmu je rostlin závislých na opylujících obratlovcích mnohem méně.

Kolibříci mají zvláštní trubicovitý jazyk, jímž nasávají nektar ze dna květů • 

Opeření mlsouni

Rostliny opylují obratlovci několika skupin. Tou nejpočetnější jsou ptáci, podle vědců jde o více než 920 druhů. Jedná se o druhy, které se živí rostlinným nektarem a pyl přenášejí na peří. Nejvýznamnější jsou mezi nimi kolibříci (Trochilidae), medosavky (Meliphagidae), strdimilové (Nectarinidae) a překvapivě i jedna skupina papoušků - loriové (Loriinae). Až na papoušky jsou tito opeření opylovači vybaveni dlouhým tenkým zobákem, jímž se dostávají trubkovitých květů, které jsou pro většinu hmyzu nedostupné.

Vynalézaví čmeláci: Hmyz, který ovládá nástroje

Vynalézaví čmeláci: Hmyz, který ovládá nástroje

Pyl v srsti

Mezi savčími opylovači převládají letouni – kaloni (Pteropodidae) ve Starém světě a v Austrálii a netopýři listonosi (Phyllostomidae) v tropických oblastech Ameriky. Přestože je ptačích opylovačů víc, letouni jsou pro rostliny mnohem důležitější. Především jsou schopni v srsti přenášet až 4x víc pylových zrn než ptáci v peří, navíc na velké vzdálenosti. To je důležité třeba pro kaktusy či agáve z pouštních oblastí, kde rostou roztroušeně na rozlehlém území.

Největší z opylovačů

Kromě letounů se na opylování rostlin podílí i celá řada nelétavých savců: vačnatci, hlodavci a dokonce i někteří primáti. Mezi nimi vyniká největší opylovač světa, lemur vari (Varecia variegata), který je jako jediný schopen prolomit se do tuhých květů palmy poutníků (Ravenala madagascariensis) aniž by je poškodil. Přežití této endemické palmy je tak plně závislé na existenci tohoto, rovněž endemického lemura.

Kriticky ohrožený opylovač lemur červený (Varecia rubra) • 

Šupinatí specialisté

Poslední skupinou obratlovců, která přenáší pyl z květu na květ, jsou některé druhy ještěrů. Tato schopnost byla prokázána u 37 druhů, většinou ostrovních. Vztahy mezi nimi a místními rostlinami jsou tak těsné, že je jiný živočich opylit nedokáže. Opylovači z řad obratlovců jsou tedy mimořádně důležití. Pokud by vymizeli, vymizela by i spousta rostlin a s nimi i další živočichové na nich závisející. To mění pohled na nutnost jejich ochrany – mnozí z těchto obratlovců totiž patří mezi ohrožené druhy.


Pylová zrna

Jedná se o rostlinné samčí pohlavní buňky, které se na rostlinách poprvé objevily před asi 300 miliony lety. Pylové zrno je chráněné velice pevným obalem. Povrchová struktura tohoto obalu je typická pro jednotlivé druhy rostlin, podle pylových zrn tak lze snadno určit, z jaké rostliny pocházejí. To je mimořádně důležité pro paleontology. Díky své odolnosti se nepoškozená pylová zrna zachovala i v miliony let starých usazeninách a vědcům prozrazují, jaké rostliny tu v tomto období rostly.


Pijáci nektaru: Spolupráce rostlin a opylovačů

Pijáci nektaru: Spolupráce rostlin a opylovačů

Staronový kočkodan: Velký omyl zoologů

Staronový kočkodan: Velký omyl zoologů

Poražená puma: Která šelma je nejsilnější?

Poražená puma: Která šelma je nejsilnější?