Vřešťani pláštíkoví (Alouatta palliata) obývají lesy Střední a Jižní Ameriky. Patří k největším zdejším primátům, samci mohou vážit téměř 10 kg. Jsou celí černí, jen prodloužená srst na bocích – onen plášť, který jim dal jméno, je zlatá.
Žlutě skvrnití vřešťani
Během posledních pěti let ale vědci v Kostarice zaznamenali zvláštní jev. Původně černá srst vřešťanů postupně žloutne. Zpočátku šlo jen o malé změny – u některých jedinců se objevily žluté skvrny na končetinách či na ocase. Postupně se ale začaly objevovat opice, jejichž skvrny byly větší, bylo jich víc a slévaly se ve větší plochy. Dokonce už byli spatřeni úplně žlutí vřešťani!
Změna pigmantu
Když vědci prozkoumali vzorky srsti žlutě zbarvených vřešťanů, zjistili, že jejich buňky obsahují odlišné barvivo (pigment). Melanin, který způsobuje typicky černé zbarvení srsti, se z nějakého důvodu změnil na takzvaný pheomelanin, který obsahuje síru a barví srst do žluta, červena nebo oranžova.
Pesticidy
Rychlá změna barvy ještě nebyla pozorována nejen u žádných jiných primátů, ale dokonce ani u jiných savců. Vědci proto začali pátrat po jejích příčinách. Kvůli obsahu síry v pigmentu začali podezírat pesticidy (chemické látky hubící škůdce), jejichž hlavní účinnou látkou je právě síra. Jejich podezření potvrdilo zmapování populací vřešťanů, u nichž k barevným změnám začalo docházet.
Síra v listí
Ukázalo se totiž, že žluté zbarvení se objevuje u opic, které žijí v okolí banánových, ananasových nebo palmových plantáží postřikovaných pesticidy. A to velmi vydatně postřikovaných - Kostarika totiž patří mezi země, které jich používají největší množství. Na hektar obdělávané půdy jich spotřebuje přes 25 kg! Výlučně listožraví vřešťani tak spolu s potravou zkonzumují i značné množství pesticidů a v nich obsažené síry.
Snadná kořist
Vědci zatím nezjistili, že by barevná změna nějak ovlivnila jejich zdraví. Dokud to nepotvrdí další výzkum, není ani stoprocentně jisté, že za změnu barvy opravdu mohou právě pesticidy. Ale jedno už je dnes jisté – žlutě zbarvení vřešťani jsou v nevýhodě. V přírodě jsou totiž nápadnější než černí jedinci a představují tak snazší kořist pro jaguáry, pumy nebo dravé ptáky harpyje.
Nejhlučnější opice
Své české pojmenování si vřešťani opravdu zaslouží – řev, vřeštění a houkání samců, jímž si ohraničují teritorium, je slyšitelné na několik kilometrů! Umožňuje jim to silně zvětšená jazylka umístěná v blízkosti hlasivek, která funguje jako rezonátor. U vřešťanů je tato kůstka podpírající jazyk a hrtan 25 krát větší než u srovnatelně velkých primátů.
