Viry: Tvorové z šedé zóny mezi živou a neživou přírodou

Viry: Tvorové z šedé zóny mezi živou a neživou přírodou
Sdílej
 
Potýkáme se s pandemií koronavirového onemocnění COVID-19. Nechodíme do školy, ven můžeme jen s rouškou, udržujeme od sebe odstup. O koronaviru slyšíme neustále. Víme ale, co jsou viry jako takové ve skutečnosti zač?

 

Definici života viry splňují v tom, že mají genetickou informaci a dokážou se vyvíjet a přizpůsobovat svému prostředí. Na druhou stranu se svými vlastními silami nedokáží rozmnožovat – potřebují k tomu "hacknout" aparát uvnitř své hostitelské buňky. Stejně tak se viry nedělí, nerostou, nepracují s energií a nestaví molekuly bílkovin. Ty nejjednodušší viry nejsou nic jiného než infekční částice tvořené kouskem nukleové kyseliny v obalu zvaném kapsida. Podle mnoha vědců se proto viry nacházejí někde na pomezí mezi světem živých a neživých věcí.

Jak funguje virus

S trochou nadsázky bychom mohli virovou částici přirovnat k dopisu v obálce. Sám o sobě nic nedokáže, ale obsahuje informaci, která tu moc má. Tou informací je virová nukleová kyselina, což může být DNA nebo také RNA. Podle ní virus jede svůj program, který má několik fází. První je úspěšný průnik do hostitelské buňky. K němu může dojít tehdy, pokud má virus na povrchu svého obalu takovou strukturu, která se dokáže navázat na některý z mnoha buněčných receptorů. Skrze něj se pak virus propašuje do buňky buď celý, nebo do ní vstříkne jen svou dědičnou informaci.

Nenápadné konce virových epidemií. Jak skočil SARS, MERS nebo španělská chřipka?

Nenápadné konce virových epidemií. Jak skočil SARS, MERS nebo španělská chřipka?

Jak funguje

Další fází nakažení buňky virem je takzvaná replikace: Virus zneužije aparát, kterým buňka kopíruje svou vlastní DNA a vyrábí si bílkoviny. Přinutí jej k tomu, aby vyráběl kopie virové nukleové kyseliny a bílkoviny pro stavbu obalů virových částic. Pak dojde na takzvanou maturaci: V buňce se skládají kompletní virové částice, které se uvolňují z buňky (mnohdy za jejího zániku) a mohou dál šířit nákazu.

Model struktury koronaviru. Spirála představuje RNA, do které zapisuje svou dědičnou informaci •  Wikipedia

Jak viry "přemýšlejí"

Z logiky věci, podle které virus ke svému rozmnožování nezbytně potřebuje svého hostitele, vyplývá, že cílem viru teoreticky není nás (nebo jakéhokoli jiného hostitele) vyhubit. Jak řekl profesor Gabriel Leung z hongkongské univerzity: "Když virus zabije každého, kdo mu stojí v cestě, zabije tím i sám sebe." Cílem viru je spíš kolovat v populaci a způsobovat jen takové onemocnění, které hostitele neohrožuje na životě.

Možný vývoj

Optimistickou možností tedy je, že koronavirová pandemie nakonec skončí nejen díky epidemiologickým opatřením a možnému vývoji očkovací látky, ale i proto, že virus trochu "ubere" na své nebezpečnosti. Nezmizí, ale stane se z něj běžný sezonní virus. Podobnou situaci jsme už zažili s virem prasečí chřipky, který vyvolal pandemii v roce 2010.

Mourrisonova poradana: Koronavirus - jak zvládnout strach, omezení, učení i nudu

Mourrisonova poradana: Koronavirus - jak zvládnout strach, omezení, učení i nudu

Chřipka útočí: Virus, který nás umí přelstít

Chřipka útočí: Virus, který nás umí přelstít

Záhady permafrostu: Co skrývá věčně zmrzlá půda?

Záhady permafrostu: Co skrývá věčně zmrzlá půda?

 

 

Články odjinud