Výraz antropauza (objevuje se i antropopauza) vychází z předpony antropo-, která označuje něco lidského. Antropologie je věda o člověku, antropogenní znečištění je to, které souvisí s lidskou činností, a antropauza vystihuje skutečnost, že během pandemie onemocnění COVID-19 měla příroda od člověka tak trochu pohov. Ovzduší bylo o něco čistší, zakalené vody se místy vyčistily, v jindy hlučných městech byl po letech zase slyšet zpěv ptáků.
Video: Puma v ulicích Santiaga de Chille
Divoká zvířata ve městech
A začaly se objevovat zprávy o tom, jak se ve městech objevují divoká zvířata. Některé falešné – třeba ta o delfínech, kteří si plavali přímo v Benátkách – jiné pravdivé. V ulicích chilského města Santiago se objevily pumy, americké San Francisco pročesávali kojoti. Italská a španělská města navštěvovala divoká prasata. Po izraelském Ben Gurionově letišti se promenádovaly husice egyptské a v parcích Tel Avivu se místo lidí rekreovali šakalové. V japonském městě Nara se ulicemi procházeli jeleni sika.
Video: Během pandemie se změnilo chování mnoha zvířat
Pandemie a hladové opice
Pro tato zvířata, která najednou získala více prostoru, byla antropauza zřejmě pozitivní. Naproti tomu jiná by nejspíš byla raději, kdyby lidstvo fungovalo tak jako obvykle. Stoprocentně bychom to mohli říct o potkanech z New Yorku, kteří jsou zvyklí na neutuchající přísun poživatelných odpadků z restaurací. Jindy spíše noční zvířata začala z hladu hledat potravu ve dne, byla agresivnější a přehryzávala elektroniku v autech, když si dráty pletla s kořínky.
Stopka ochranářům
Podobné situaci čelily také opice makakové v některých asijských městech. Nebo třeba rackové z mnoha světových přístavů, kteří jsou zvyklí jíst to, co rybáři nechtějí. Nepřímo jsou pak zasaženy druhy ohrožené pytláctvím, které během pandemie na mnoha místech vzrostlo. K nim patří například nosorožci. Nebo druhy, které potřebují naši pomoc a ochranářské programy musely být kvůli koronaviru dány k ledu. Tady můžeme jako příklad použít mořské ptáky včetně kriticky ohrožených albatrosů tristanských z ostrova Gough Island v jižním Atlantiku. Jejich hnízda ohrožují invazivní hlodavci, které měli ochranáři na jaře začít hubit – jenže kvůli koronaviru z toho sešlo.
Výzkum antropauzy
Jakkoli je pandemie nemoci COVID-19 obrovská tragédie, antropauza je pro vědce i příležitostí získat nové informace o tom, jak lidská aktivita ovlivňuje jiné živočichy. Jednou z otázek, na kterou by rádi měli odpověď je třeba to, jestli jsou pro pohyb zvířat ve městech určující spíš stavby nebo lidská činnost.
Vznikají proto iniciativy jako je COVID-19 Bio-Logging Initiative, které chtějí získat a analyzovat data z bio-loggerů – malých elektronických zařízení, která mají zvířata na sobě a která sledují jejich pohyb a chování. Další iniciativy pak chtějí využít všechny možné zdroje dat včetně občanské vědy. Cílem je získat takové informace, které by zvířatům usnadnily sdílet s lidmi naši už dost „přeplněnou“ planetu.
