Záhada novorozených pand: Proč jsou mláďata rekordně malá?

Stupeň zralosti, s níž savci přicházejí na svět, je u různých druhů různý. Na jednom konci stojí například mláďata gazel, která se rodí dokonale vyvinutá a už hodinu poté, co přišla na svět, běhají po boku své matky. Na opačném konci spektra jsou třeba mláďata šelem, která se rodí holá, slepá a sotva lezoucí. Také poměr tělesné hmotnosti čerstvě narozeného mláděte a jeho matky je různý. Ale novorozená mláďata pand velkých váží asi 900krát méně než jejich maminka, což je mezi savci rekord.

Savci, u kterých je rozdíl mezi velikostí mláděte a matky největší, jsou vačnatci jako klokani a vejcorodí savci jako ježury, u nichž se mláďata rodí nevyvinutá a svůj vývoj dokončují ve vaku. A také – kupodivu – pandy velké.

Klokan, ježura, panda

Proč kupodivu? Černobílá panda velká je medvěd. A jak známo, novorozená medvíďata se vedle své obrovské matky prakticky ztrácejí. Například mládě ledního medvěda váží asi 400krát méně než jeho matka. Vědci to dávají do souvislosti se zimním spánkem neboli hibernací, během kterého medvědice živí sebe i své nenarozené mládě jen z tukových zásob. Jenomže pandy zimním spánkem nespí a novorozené mládě pandy velké je menší než jeho matka hned 900krát. Je to poměr, který se daleko víc než placentálním savcům (to jsou všichni, jejichž mláďata jsou v děloze matky vyživována placentou) blíží klokanům a ježurám. Novorozená panda je se svými 100 gramy živé váhy ve srovnání s víc než metrákovou matkou prostě příliš malá. Dost na to, aby přilákala pozornost badatelů.

Pandy jsou nám podobné, proto je milujeme

Malé velké pandy

Aby zjistili, proč jsou pandy velké mezi ostatními placentálními savci tak nápadnou výjimkou, rozhodli se vědci z americké Duke University porovnat kostry a lebky novorozených mláďat různých druhů – pand velkých, ledních medvědů, medvědů grizzly, lenochodů, psů a lišek. U pandy velké, která je vzácná nejen v přírodě a v zoo, ale i v muzejních sbírkách, to umožnil chovatelský neúspěch z roku 1980. Tehdy se v zoo ve Washingtonu narodilo pět mláďat, ale všechna uhynula záhy po porodu. U všech druhů vědci pořídili mikrotomografické skeny mláďat, na jejichž základě pak vznikly trojrozměrné počítačové modely. Jsou natolik detailní, že obsahují i vnitřní strukturu kostí, která je důležitým vodítkem pro posouzení vývojové zralosti, s nímž mládě přišlo na svět.

Nedopečená záhada

Výsledky mezidruhového srovnání vyloučily, že by malá velikost novorozených medvíďat souvisela se zimním spánkem. Vývoj kostí mláďat medvědů byl úplně stejný u druhů, které přezimují v bdělém stavu, jako u těch hibernujících. Druhým a důležitějším poznatkem je, že malí medvědi přicházejí na svět podobně vyspělí jako jiní savci. Až na jednu výjimku, kterou je – můžete hádat – panda velká. I když mládě přijde na svět v řádném termínu a není tedy nedonošené, jeho vývoj odpovídá štěněti bígla, které se narodilo o několik týdnů dřív, než mělo. To, že se mládě pandy velké rodí "nedopečené", vysvětluje, proč je tak maličké. Ale proč se tedy dere na svět tak brzy, proč ještě chvíli nepočká v matčině děloze a tam o něco nepovyroste? To je otázka, na kterou vědci zatím odpověď nemají. Jedno je ale jisté – ke všem podivnostem pandy velké právě přibyla jedna další.