Sloni rádi bahno: Český výzkum zvířat v Africe

Čeští vědci detailně zkoumají život v pralesních salinách na severu Konga. Chtějí přispět ke vzniku nové chráněné rezervace. Studují africká zvířata a zaměřili se slony pralesní, kteří mají rádi bahno.

Sloni pralesní, buvoli, gorily nížinné, šimpanzi, guarézy pláštíkové nebo dikobrazu podobní osináci afričtí. Během posledních 3 let si tato zvířata pořizují na severu Konga selfíčka. Samozřejmě, že nevědomky.

Mohou za to automatické fotopasti, které do neporušené části pralesa Messok-Dja kousek od hranic s Kamerunem nalíčili biologové z České zemědělské univerzity (ČZU). Kamery připevněné na stromy cvaknou každého, kdo kolem nich projde. A právě je tady celkem nával. Snímků už výzkumníci mají víc než 55 000.

Bahno pro slony labužníky

V jílu, který se soustřeďuje například pod kořeny některých stromů, jsou vzácné zdroje minerálů. Zvlášť býložravci, jako jsou sloni, antilopy nebo buvoli, se k nim ve své běžné stravě dostávají jen velmi zřídka. V těchto pralesních lékárnách proto snadno narazíte na tlustokožce, který se doslova cpe bahnem, jež svým chobotem doluje zpod kořenů. Často při tom strom úplně vyvrátí.

Záhadné pralesní saliny

Vědci tyto nevelké ale velmi vzácné lokality nazývají saliny. Daly by se popsat jako palouky uprostřed pralesa. Zvířata sem chodí tak často, až je tu les řidší a občas dokonce vzniká prosluněná mýtina.

Pralesní saliny jsou díky široké škále přítomných druhů nesmírně cenné. Přesto kupodivu zatím nikdo nepopsal, jak přesně se tady zvířata chovají. Kdy sem které druhy přicházejí, jak dlouho se zdrží, co všechno dělají a podobně. Právě to je cílem českých výzkumníků, kteří tady svůj čas tráví i díky finančním prostředkům z fondu Neuron.

Všude kolem dřevorubci

Vědci úzce spolupracují se Světovým fondem na ochranu přírody (WWF). Organizace s pandou ve znaku víc než 10 let usiluje o to, aby v lokalitě Messok-Dja vznikla přírodní rezervace. Zatím totiž nejsou zdejší saliny nijak chráněné.

Situace je o to urgentnější, že v posledních letech se z východu i ze západu blíží dřevorubci, kteří tady mají od konžské vlády předplacené právo na těžbu dřeva. Dělníci budují kvůli svozu kmenů silnice a po nich se k salinám neúprosně blíží civilizace.

Dobře to vysvětlit

Data, která vědci pod vedením Tomáše Junka z ČZU v salinách sbírají, mohou posloužit jako argumenty pro zřízení parku. Definitivně může rozhodnout jedině místní vláda. Detailní znalost rytmu, v jakém zvířata území navštěvují, pomůže správně načasovat program pro návštěvníky.

Podobně bude díky tomu jasné, kdy a jak pralesní faunu chránit před lovci. Jenže právě omezení lovu je něco, čeho se obávají místní. Obyvatelé několika desítek přilehlých vesnic jsou zvyklí získávat v pralese obživu. Část z nich proto zatím projektu chráněného území moc nedůvěřuje.

Rezervace na obzoru

Například na konci roku 2019 uspořádal WWF setkání 35 místních komunit. Zástupci deseti z nich se obávali, že ochrana slonů povede k většímu množství nebezpečných incidentů mezi lidmi a těmito majestátními savci. Většina obyvatel pak svoji podporu pro vznik chráněného území podmiňovala zárukami od státu, že v oblasti zlepší vzdělávání a zavede sociální programy. Na konci roku 2021 už záměr na vznik parku podpořilo 35 ze 38 vesnic.