Před 2 až 3 miliony let zřejmě bouře smetla z pobřeží Jižní Ameriky do moře několik velkých suchozemských želv. Vlny je hnaly západním směrem, kde se jim do cesty postavilo souostroví, které dnes známe jako Galapágy.
Na ostrovech želvy našly nové domovy, ale protože neuměly plavat, musela každá z nich zůstat a rozmnožovat se jen na tom svém ostrově. Ocitly se v téměř úplné izolaci od ostatních – a jak víme, ostrovní izolace je velmi spolehlivý způsob pro vznik nových druhů živočichů.
Želví krunýř ve tvaru sedla
Došlo k němu i na Galapágách: Z původního jediného druhu želv jich vzniklo čtrnáct. Někdy se označují jako poddruhy želvy sloní, ale tým vědců z amerických univerzit v Princetonu a Yale tvrdí, že na to jsou genetické rozdíly mezi nimi příliš velké.
Želvy se výrazně liší i na pohled. Druhy, které obývají vlhčí ostrovy s nižší nadmořskou výškou, mají vyklenutější krunýř. Krunýře želv ze sušších ostrovů s nižší nadmořskou výškou zase mají tvar, který připomíná koňské sedlo. „Nejsedlovatější“ tvar ze všech měl druh Chelonoidis phantasticus neboli „Velká fantastická želva“ z ostrova Fernandina, který se nachází v nejzápadnějším cípu souostroví.
Živá, ale sporná želva
„Velká fantastická želva“ byla popsána v roce 1906 podle jediného exempláře, který se na ostrově Fernandina podařilo objevit. Pak byla považována za vyhynulou. V roce 2019 se však nad statusem druhu objevil otazník: Na ostrově byla nalezena další živá želva, která podle svého domova dostala jméno Fernanda. Byl to ale stejný druh?
Mnoho vědců mělo pochybnosti především proto, že Fernandin krunýř nemá charakteristické „sedlo“. Také se nedalo vyloučit, že ji na ostrov zanesla bouře z jiných částí galapážského souostroví. Ačkoli totiž neumí plavat, mohou se želvy nějakou dobu vznášet na hladině.
Geneticky stejné želvy
Již zmíněný tým vědců porovnal vzorek Fernandiny DNA s DNA onoho jediného muzejního exempláře z roku 1906. Výsledky se shodovaly, což znamená, že „Velká fantastická želva“ oficiálně vstala z mrtvých. A proč je Fernandin krunýř pro její druh tak netypický? Vědci to připisují drsným životním podmínkám s malým množstvím potravy, které ovlivnily růst nejen krunýře, ale i celé želvy. Na svůj odhadovaný věk víc než 50 let je totiž Fernanda poměrně malá.
Naděje do budoucna
Ačkoli některá média o Fernandě píší jako o „poslední želvě“, je docela dobře možné, že v obtížně přístupném terénu lávového ostrova Fernandina jsou i další. Nedávno tam byly objeveny stopy a trus dvou až tří dalších želv. Na objev dalších „Fernand“, který by umožnil rozjet záchranný program, si ale budeme muset počkat.
Živé konzervy
Od 18. století na Galapágách stavěly velrybářské a pirátské lodě, které odvážely stovky želv jako čerstvé lodní zásoby. Želví maso totiž bylo chutné a námořníci brzy zjistili, že želva zavřená v podpalubí přežije dlouhou dobu i bez vody a jídla. Později se k tomuto plenění přidal lov kvůli želvímu tuku a zvířata dovezená osadníky, která spásala vegetaci a požírala želví vajíčka. Dva ze čtrnácti druhů galapážských želv tak vyhynuly, „Velká fantastická želva“ byla až dosud považována za třetí vyhynulý druh.
