Indonéský ostrov Flores je dokonalým příkladem toho, co se děje s tělesnou velikostí obratlovců, kteří kolonizují izolované ostrovní prostředí. Flores je známý jako domov takzvaného floreského hobita, jinak člověka Homo floresiensis, který žil před méně než 100 tisíci lety a v dospělosti měřil pouhý jeden metr. Spolu s ním tu ale žilo hned několik neobvykle velkých zvířat: malí sloni a gigantičtí čápi marabu stejně jako bezmála půlmetrové krysy a obří varani.
Gigantismus a nanismus
Jestli bude mít zvíře sklon se zvětšovat (ostrovní gigantismus) nebo zmenšovat (ostrovní nanismus), záleží na jeho „výchozí“ velikosti. Zatímco velká zvířata mají tendenci se na ostrovech zmenšovat, ta malá se zvětšují. Vysvětlení, proč je to jednou tak a jindy naopak, je logické. Izolované ostrovní ekosystémy od pevniny mimo jiné odlišují dva faktory: omezené zdroje potravy a prostoru k životu a menší nebo dokonce vůbec žádný výskyt savčích predátorů. A právě ty jsou pro velikost zvířat určující.
Trpasličí sloni, obří hlodavci
V prostředí, kde je málo místa i potravy, je menší tělo výhodnější než větší, které má také větší spotřebu. Původně velké zvíře – například obrovský chobotnatec – se proto začne během několika generací zmenšovat, až dosáhne velikost osla. Naopak slabé nebo úplně chybějící ohrožení ze strany predátorů „povzbudí“ původně malé druhy k tomu, aby se zvětšovaly. Malé tělíčko je výhodné, když se potřebujete ukrývat a utíkat, ale jakmile tento tlak poleví, není už pro něj tak silný důvod. Proto jsou například myši ze skotského ostrova St. Kilda, kam je zřejmě kdysi dovezli Vikingové, dvakrát větší než ty z pevniny.
Ptáci moa z ostrovů
Absence velkých predátorů navíc na ostrovech vytváří prostor, který mohou zaplnit jiné skupiny obratlovců – ptáci, plazi nebo menší savčí predátoři. A ti pak dorůstají do neobvykle velkých rozměrů. Tady je nejlepším příkladem Nový Zéland, kde ještě poměrně nedávno kromě pár netopýrů nežil žádný savec. Zato tu až do příchodu lidí kolem roku 1400 žili například ptáci moa, které lovil největší druh orla všech dob, orel Haastův. A pokud bychom chtěli jít hlouběji do minulosti, tak před 16 miliony lety na Novém Zélandu vyhynul gigantický papoušek, který by člověku sahal skoro do pasu.
Pravidlo nebo náhoda?
Teorii, že v ostrovním prostředí mají zvířata sklon stávat se buď menšími, nebo naopak většími než na pevnině, vědci zformulovali v 60. a 70. letech minulého století. Příkladů měli dost a dost, přesto panovaly pochybnosti: Je ostrovní efekt (známý také jako Fosterovo pravidlo podle britského odborníka na savce, který položil jeho základy) evolučním pravidlem, nebo je výskyt neobvykle velkých či malých zvířat na ostrovech pouhou shodou okolností?
Na tuto otázku nyní odpovídá metaanalýza (statistická kombinace výsledků již dříve získaných a ve vědeckých časopisech publikovaných) mezinárodního týmu vědců, kteří do ní zahrnuli údaje o víc než tisícovce živočišných druhů.
Důsledky klimatu
Výsledky metaanalýzy dokazují, že nejde o náhodu: Ostrovní efekt je skutečně pravidlo. Je rozšířený u savců, ptáků a plazů, méně zjevný je u obojživelníků, kteří většinou mají sklon k ostrovnímu gigantismu. Vliv na ostrovní efekt má také zeměpis a klima. U plazů a savců je zřetelnější na malých a vzdálených ostrovech, malí savci a ptáci dosahují výrazně větších rozměrů tam, kde panují chladnější a drsnější podmínky (logicky, větší tělo je tepelně výhodnější než menší). Plazi se zase víc zvětšují na ostrovech se sezonními výkyvy počasí, kde mohou zdroje potravy nepředvídatelně kolísat.
Kde se vyřádil ostrovní efekt
Vyhynulé i žijící příklady gigantismu nebo nanismu bychom našli na mnoha ostrovech celého světa. V naší infografice najdete pár vybraných, na nichž se ostrovní efekt uplatnil u většího počtu živočichů. Vymřelé druhy jsou označeny †, většina z nich vyhynula až po příchodu člověka.
Flores
Ostrovní gigantismus: varani (na obr.), čáp marabu Leptoptilos robustus †, krysy rodu Papagomys
Ostrovní nanismus: člověk Homo floresiensis †, sloni rodu Stegodon †
Nový Zéland
Ostrovní gigantismus: ptáci moa †, orel Haastův †, papoušci Heracles inexpectatus† (na obr.) a kakapo soví, největší druh gekona pagekon Hoplodactylus delcourti †
Madagaskar
Ostrovní gigantismus: několik rodů gigantických lemurů †, „sloní ptáci“ z čeledi Aepyornithidae † (na obr.)
Ostrovní nanismus: chameleoni rodu Brookesia, trpasličí hroši †
Středomořské ostrovy
Ostrovní gigantismus: labuť Cygnus falconeri †, plši rodu Leithia melitensis †, sýček Athene cretensis †
Ostrovní nanismus: chobotnatci (Malta, Kréta, Kypr, Sicílie) † (na obr.), trpasličí hroši (Kypr, Kréta) †
Mauritius
Ostrovní gigantismus: dronte mauricijský † (na obr.), papoušek širokozobý †
Channel Islands
Ostrovní gigantismus: křečci rodu Peromyscus
Ostrovní nanismus: mamut trpasličí, liška ostrovní (na obr.)
