Poslední mamuti vyhynuli, až když v Egyptě stály pyramidy

Poslední mamuti vyhynuli, až když v Egyptě stály pyramidy
Sdílej
 
Mamuti srstnatí žili během poslední doby ledové před 100 tisíci až 15 tisíci lety prakticky po celé severní polokouli – od Španělska až po Aljašku. A pak to s nimi začalo jít z kopce. Na severoamerické pevnině mamuti vymřeli před 13 tisíci lety a před 11 tisíci lety zmizeli ze Sibiře poslední euroasijští mamuti. Vymření mamutů na kontinentální půdě však ještě nebyl zánik jejich druhu – ten měl přijít až o několik tisíc let později.

 

Příčinu zániku srstnatých mamutů se zatím nepodařilo přesně určit, pravděpodobně však měla co dělat buď se změnou klimatu na konci doby ledové, nebo s loveckými aktivitami našich předků – anebo s obojím. V každém případě se jejich areál výskytu stále víc tříštil a zmenšoval.

Sibiřští mamuti překvapili

Posledním útočištěm zbytku mamutů byly dva ostrovy, které vzestup hladiny oceánu odřízl od okolního světa. Severoamerická populace tak až do doby před 5600 lety přežívala na aljašském ostrově svatého Pavla v Beringově moři. Tady mamuty zřejmě zahubila klimatická změna. Izotopový podpis v jejich kostech, který vypovídá o tom, čím se zvíře živilo, totiž naznačuje, že v období před jejich vyhynutím bylo životní prostředí mamutů výrazně sušší než dříve. Zánik posledních zbytků sibiřských mamutů však byl podle nové studie úplně jiný. Tato populace přežívala na Wrangelově ostrově v Čukotském moři až do doby před pouhými 4000 až 3500 tisíci lety a pak náhle vyhynula.

Mamuti překvapují: Putovali kolem pyramid?

Mamuti překvapují: Putovali kolem pyramid?

Žádný důvod k vyhynutí

Wrangelův ostrov měří na délku 125 km a jeho rozloha je necelých 8000 km2, přesto na něm stáda mamutů přežívala ještě několik tisíc let po svém vyhynutí na pevnině. A co víc, až do svého konce tu zřejmě nijak zvlášť nestrádali. Izotopy v jejich kostech nevypovídají o tom, že by hladověli a zoufale se snažili přeorientovat na nové zdroje potravy. Jejich konec podle nové studie přišel velice náhle, bez předchozího úpadku populace. Zbytky rostlinného pylu navíc naznačují, že klimatické podmínky a vegetace tu po celou dobu byly stabilní. Rozloha ostrova se nezměnila. Co tedy mamuty z Wrangelova ostrova zahubilo, když ne klima?

Kostra mamuta srstnatého (Mammuthus primigenius) •  iStock.cz

O 200 let později

Ani lidé tentokrát zřejmě nenesou vinu – jediným archeologickým dokladem o jejich prehistorické přítomnosti na ostrově jsou zbytky jednoho loveckého tábora. Jeho obyvateli byli paleoeskymáci, kteří se živili lovem mořských savců a ptáků. Dovedli by ulovit mamuta? Asi ano, ale na ostrov přišli nejméně 200 let poté, co mamuti vyhynuli. Další možný důvod? Oslabení populace spojené s mutacemi a chybami v DNA, které se v populaci s malým počtem zvířat hromadí. Genetické studie prokázaly, že mamuti z Wrangelova ostrova jimi trpěli. Jiná studie zase ukázala, že v klíčovém období se na ostrově zhoršila kvalita vody.

Poslední z mamutů: Hrdinové doby ledové

Poslední z mamutů: Hrdinové doby ledové

Mohli přežít dodnes?

Mutace a špatná voda však k rychlému zániku mamutů mohly nanejvýš přispět. Ze světa je podle vědců sprovodila nějaká krátkodobá událost – prostě měli smůlu. Nejvážnějším kandidátem na takovou událost je epizoda extrémního počasí, například silný déšť, který napršel na vrstvu sněhu. Ostrov se tak pokryl tlustým ledovým příkrovem, který mamutům bránil v přístupu k potravě. Většina zvířat zemřela, zbytek na udržení životaschopné populace nestačil – a mamuti během krátkého času vyhynuli. Tentokrát už definitivně. A my můžeme spekulovat nad tím, že pokud by tenkrát tak silně nepršelo, mohli by mamuti srstnatí po Wrangelově ostrově možná kráčet dodnes.

Mamutí kel, který na Wrangelově ostrově unášela řeka •  Profimedia.cz

Metrový mamut

Mamuti srstnatí z Wrangelova ostrova byli mnohem menší než ti, kteří vymřeli na pevnině. V omezeném ostrovním prostředí se z velikosti odpovídající samcům slona afrického zmenšili do velikosti bizona. Podobně malí byli i mamuti ze severoamerických ostrovů. Nejextrémnějším příkladem takzvaného ostrovního dwarfismu u mamutů je ale druh z Kréty Mammuthus creticus. Byl vysoký kolem jednoho metru a vědci jej původně pokládali za trpasličího slona. Jeho zkoumání v letech 2006 a 2007 však prokázalo, že ve skutečnosti šlo o trpasličího mamuta.

Záhady permafrostu: Co skrývá věčně zmrzlá půda?

Záhady permafrostu: Co skrývá věčně zmrzlá půda?

Šelmy v pasti: Asfalt a konec doby ledové

Šelmy v pasti: Asfalt a konec doby ledové

Mizející megafauna: Přežijí sladkovodní obratlovci?

Mizející megafauna: Přežijí sladkovodní obratlovci?

 

Články odjinud