Ze zařízení starého 2 000 let, často označované jako nejstarší „počítač“ na světě, přežila do dnešních dnů pouze třetina originálu, 82 fragmentů, včetně 30 zkorodovaných bronzových ozubených kol. Od roku 1901 se vědci snažili odhalit, jak měl mechanismus z Antikythéry fungovat.
Mechanismus z Antikythéry
Ručně poháněné starořecké zařízení bylo pravděpodobně využíváno k předpovídání zatmění a jiných astronomických událostí. Mikroskopická rentgenová počítačová tomografie (X-ray CT) v roce 2005 rozluštila strukturu zadní části stoje, ale povaha jeho složitého systému řazení v přední části zůstávala záhadou.
Mechanismus byl popsán jako astronomická kalkulačka a také jako první analogový počítač na světě. Byl vyroben z bronzu a obsahoval několik desítek rychlostních stupňů a převodníků.
Rentgenové CT na zadním krytu odhalilo popis modelu Vesmíru a nápisy popisující pohyby Slunce, Měsíce a všech pěti planet známých ve starověku.
Záhada: Proč to nefunguje?
Přesto, že se vědci v minulosti snažili nasimulovat správné fungování stroje a vymodelovat chybějící fragmenty, nikdy se jim nepodařilo sestavit funkční model, který by odpovídal fyzickým důkazům, nápisům vyrytým na samotném mechanismu a skutečnému postavení planet a střídání planetárních období. Žádný z těchto modelů nebyl kompatibilní se všemi aktuálně známými daty.
Funkce hlavního hnacího kola naznačovala, že počítalo planetární pohyby za pomoci složitého epicyklického převodového systému (ozubená kola namontovaná na jiných rychlostních stupních), ale jak vypadal, zůstávalo záhadou. Podle popisu na zadní straně krytu nebylo možné vměstnat jednotlivé převody do přední části stroje, navíc tomograf odhalil i několik nevysvětlitelných komponentů a složité výpočty planetárních období Venuše a Saturnu celé řešení ještě ztížily.
Pohyby planet
Pohyby planet fascinovaly starověké astronomy od nepaměti. Při pohledu ze Země se pohybují v různých periodách. V babylonské astronomii byly tyto tzv. synodické cykly (perioda, po které se těleso při oběhu Slunce objeví ve stejné úhlové vzdálenosti od Slunce) základem planetární predikce.
Už ve 3. – 2. stol. př. n. l. vytvořil Apollonios z Pergy teorie, kterými se snažil, i když z dnešního pohledu nepřesně, vysvětlit pohyby planet. Takové teorie byly jistě použity i v mechanismu z Antikythery a tak stáli vědci před volbou, jestli pro sestavení modelu využít historicky známé, ale nepřesné vztahy, nebo vztahy přesné a v dnešní době známé, které ale zřejmě nebude možné mechanicky zpracovat.
3D model
Výzvou pro oborníky bylo vytvořit takový model, který by odpovídal všem dochovaným důkazům. Řešení této složité 3D hádanky nyní konečně přinesli vědci z University College London (UCL) díky kombinaci planetárních cyklů z babylonské astronomie, matematiky z Platónské akademie a starořeckých astronomických teorií.
Určili planetární cykly všech planet (nejen pro Venuši a Saturn), začlenili je do mechanického modelu tak, aby byly v souladu s fyzickými důkazy a odpovídaly obvyklému vesmírnému řádu. Díky znalostem z tomografu vytvořili ozubené převody, které respektují nápisy na zadní straně přístroje a udělali prstencový systém s devíti výstupy (Měsíc, Merkur, Venuše, Slunce, Mars, Jupiter, Saturn, datum a místa propojení).
Výsledkem je naprosto nový model, který odpovídá všem datům a měl by věrně zobrazit starořecký Vesmír. Přes původní obavu vědců, že možností, jak doplnit chybějící skládačku, bude příliš mnoho, se ukázalo, že při dodržení všech známých indicií a pravidel je možností naopak velmi málo, ale je obtížné je při tvorbě modelu splnit a dodržet.
Nová teorie
Jako klíčová pro vytvoření modelu se ukázala analýza a pochopení nápisů na krytu. Vesmír je na něm uspořádán v prstencích s planetami označenými malými kuličkami a Sluncem jako malou zlatou kuličkou, dále pak paprskem, ukazatelem a uvádí synodické periody planet. Tento systematický seznam rozpisuje synodické události a intervaly ve dnech mezi nimi. Klíčové pro správné řešení bylo odvození vztahů mezi jednotlivými prvky systému.
Vědci tak vyvinuli novou teorii, kdy na základě známých planetárních period Venuše a Saturnu odvodili chybějící planetární období pro ostatní planety. Našli několik možných řešení a ty testovali tak dlouho, až nalezli nejvhodnější kombinaci, která nejvíce odpovídala všem kritériím.
Záhada vyřešena
Výsledkem několikaletého bádání vědců je vizualizace funkčního 3D modelu, který nyní chtějí vyrobit z moderních materiálů. Kvůli malému množství dochovaných fragmentů nemohou tvrdit, že jde o přesnou kopii původního originálu. Shodují se ale, že vytvořili model, který je ve shodě se všemi dostupnými poznatky a důkazy.
Mechanismus z Antikythery byl výpočetní nástroj využívaný v astronomii, který dokázal spočítat polohu nebeských těles, synodické fáze planet, zatmění či roční období a postavení významných hvězd a souhvězdí. Jedná se o první známé zařízení, které dokázalo mechanicky predikovat vědecké teorie starověku a automaticky provádělo mnoho výpočtů nutných pro tyto předpovědi. Technicky se jedná o neuvěřitelně vyspělé zařízení a vrhá opět nové světlo na technologické schopnosti starověkých Řeků.
