Řád letounů (Chiroptera), do kterého patří kaloni a praví netopýři, je jedním z nejpočetnějších a nejrozšířenějších řádů savců – se svými více než 1460 druhy tvoří celou jejich pětinu. Jsou to jediní savci, kteří dovedou aktivně létat a s výjimkou Antarktidy se zabydleli na všech kontinentech a téměř ve všech dostupných prostředích.
Tajemství echolokace
Přesto si kaloni a netopýři uchovávají řadu tajemství. K tomu největšímu patří, kdy a jak se vyvinula jejich schopnost létat nebo od kdy se orientují pomocí echolokace. Otázkou dokonce je, zda se dřív naučili létat a teprve potom se u nich vyvinula echolokace, a nebo to bylo naopak. Příčinou tak velkých mezer ve vědomostech o nich je naprostý nedostatek paleontologických nálezů.
Nejstarší kostra pravěkého netopýra
Od ostatních skupin savců se letouni oddělili před asi 60 miliony lety. Nejstarší známý nález pravěkého netopýra pochází z Portugalska, jedná se ovšem o jediný zub, spodní stoličku starou 57 milionů let.
O něco mladší netopýří zkamenělina pochází z období před 52 miliony lety a překvapivě jde o celou kostru. Jenže ta se v průběhu let zdeformovala, je zploštělá a rozlámaná, takže z ní vědci nemohli získat informace o poloze jednotlivých kostí lebky. A tedy ani to, zda byl již tento netopýr schopen echolokace.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
