V mongolské poušti Gobi byli dinosauři objevováni už před více než stoletím – nejdříve Američany, potom Rusy a v průběhu 60. až 70. let také polskými paleontology. Polsko-mongolské výpravy vedla talentovaná paleontoložka Zofia Kielan-Jaworowska (1925–2015), jejíž jméno je spojeno především s Polskou akademií věd.
Ačkoliv se postupně stala celosvětově uznávanou odbornicí zejména na druhohorní savce, jejím možná nejvíce vzpomínaným fosilním objevem byly gigantické přední končetiny neznámého dinosaura, na které náhodně narazila dne 9. července 1965 v údolí Nemegt (Jihogobijský ajmag, jih Mongolska).
Deinocheirus: Objev strašlivé ruky
V roce 1970 další dvě polské paleontoložky, Halszka Osmólská (1930–2008) a Ewa Roniewiczová, popsaly záhadného dinosaura pod jménem Deinocheirus mirificus („strašlivá pozoruhodná ruka“).
Pařáty dlouhé kolem 2,5 metru s více než 30 cm dlouhými drápy se staly atraktivní záhadou na celé další půlstoletí. Nikdo totiž nevěděl, jak tento dinosaurus ve skutečnosti vypadal, jakým způsobem žil a jaké byly okolnosti jeho úmrtí a posléze i fosilizace.
Čekalo se na další objevy, které by tuto dinosauří záhadu mohly jednou provždy objasnit. A nové nálezy skutečně přišly – ale až na začátku 21. století. Kompletní nová představa o deinocheirovi byla publikována v roce 2014.
Postavička ze Star Wars
A nestačili jsme se divit. Zatímco mnozí paleontologové si deinocheira představovali buď jako obřího příbuzného velociraptorů a dalších „srpodrápých“ teropodů, jiní v něm spatřovali příbuzného alosauridních dravých dinosaurů nebo dokonce obří obdobu „pštrosích“ ornitomimidů.
Kupodivu až třetí názor měl nejblíže k pravdě – deinocheirové byli skutečně obří zástupci skupiny Ornithomimosauria, s délkou kolem 11 metrů a hmotností přes 6 tun však rozhodně nebyli typickými členy této vývojové větve.
Na hřbetě měli výrazný hrb, jejich dlouhá úzká hlava byla zakončena rohovinovým „zobákem“ a celkově tento dinosaurus vypadal podle zlých jazyků spíše jako postavička ze Star Wars.
