Osm pružných chapadadel slouží chobotnici stejně jako nám naše končetiny. A možná ještě lépe. Ale mají mezi sebou rozdělenou „práci“ podobně jako třeba naše pravá a levá ruka? Na to a mnoho dalšího se nedávno pokusili najít odpověď vědci ve výzkumu, při němž sledovali a natáčeli chování volně žijících chobotnic. Až dosud se totiž všechny výzkumy týkaly chobotnic držených v akváriích.
Multifunkční nástroj: Chapadla, přísavky a nervový systém chobotnice
Chapadla tvoří většinu těla chobotnice. Ve spolupráci s přísavkami, jimiž je každé vybavené, mají zásadní význam ve všech činnostech, kterým se chobotnice věnuje. Ať už se jedná o pohyb, lov kořisti, budování úkrytu, maskování a mimikry, nebo rozmnožování či vzájemné souboje.
Tolik různých úkolů, navíc přizpůsobených různým podmínkám, mohou chapadla zvládnout díky tomu, že má každé svůj vlastní nervový systém a čtyři svalové skupiny – příčné, podélné, šikmé a kruhové. Ty umožňují chapadlům čtyři základní změny tvaru: zkracování, prodlužování, ohýbání a přetáčení. Chobotnice je může vzájemně kombinovat nebo tvarovat každé chapadlo jinak.
Rozmanité prostředí: Jak vědci studovali různé druhy chobotnic
Ke studiu vědci zvolili tři běžné druhy chobotnic, které obývají vody hluboké do deseti metrů: chobotnici pobřežní (Octopus vulgaris) a dvě její příbuzné nedávno rozpoznané jako samostatné druhy, chobotnici O. americanus a O. insularis (nemají české jméno). Všechny jsou si vzájemně podobné a obývají stejná prostředí.
To bylo také důležité, protože vědci srovnávali jejich chování a pohyb v různých podmínkách – natáčeli jejich chování na skalách, na korálových útesech, na rozdrcených mušlích nebo korálech, na písčitém dně či v řasách a mořské trávě.
Analýza 4000 pohybů a pohyby chapadel
Na pětadvaceti videonahrávkách chobotnic ze šesti různých lokalit (pět v karibské oblasti, jedna u španělského pobřeží) vědci rozpoznali téměř čtyři tisíce pohybů chapadel. Na nich si všímali toho, která část chapadla pohyb vykonává – zda koncová, střední nebo část u těla, zda se jedná o akci jednoho chapadla nebo více chapadadel najednou a jestli se do akce zapojují přísavky.
A samozřejmě nejvíc je zajímalo, zda chobotnice používá některá chapadla přednostně a zda mají rozdělené úkoly, tj. jestli určitou činnost vykonávají pouze určitá chapadla.
Hlavní zjištění: Proč je chobotnice „předoruká“?
Z výsledků vyplynulo, že všechna chapadla mohou vykonávat všechny činnosti, často nezávisle na sobě i několik různých současně. Přesto chobotnice upřednostňuje některá chapadla či jejich části před jinými. Například ohyb vykonávala většinou koncová část chapadla, zatímco k jeho prodlužování docházelo v blízkosti těla chobotnice.
Pravá a levá chapadla sice chobotnice nerozlišuje, zato se liší používání předních a zadních. Ve většině zaznamenaných případů používala chobotnice přední čtveřici chapadel k prozkoumávání prostředí a hledání potravy, naproti tomu zadní čtveřice jí sloužila především k pohybu. Chobotnice tak nejsou „pravoruké“ jako lidé, zato jsou „předoruké“.
INFOGRAFIKA
Co umí chobotnice s chapadly?
Z výsledků výzkumu vědci vytvořili ethogram, grafický přehled chování, pohybů a změn tvarů chapadel chobotnic.
Inteligentní příbuzný slimáka
Chobotnice jsou měkkýši
Zdá se neuvěřitelné, že chobotnice jsou měkkýši stejně jako naši hlemýždi nebo slimáci. Na rozdíl od nich ale jde o mimořádně inteligentní tvory, vědci je srovnávají s nejchytřejšími obratlovci. Přesto s nimi mají řadu společných znaků. Jedním z nich je plášť, který kryje hřbet měkkýše...
