Nejstarší vampýrovka: Upíří chobotnice žila ještě před dinosaury

Nejstarší vampýrovka: Upíří chobotnice žila ještě před dinosaury
Sdílej
 
Zkoumání jediné zkameněliny přineslo objev nového druhu nejstarší vampýrovky, odhalilo skutečné stáří celé skupiny hlavonožců a ještě vyřešilo záhadu počtu chapadel! Upíří chobotnice žila ještě před prvními dinosaury.

Poznat, jestli před sebou máte chobotnici nebo hlavonožce ze skupiny takzvaných desetiramenatců, kam patří krakatice, sépie či olihně, je strašně jednoduché. Stačí zvířeti přepočítat chapadla. Pokud jich napočítáte deset, je to logicky některý desetiramenatec. Pokud má chapadel osm, máte před sebou chobotnici. Nebo její vzácnou příbuznou vampýrovku.

Úplně neškodný upír

Pokud jste o vampýrovkách ještě neslyšeli, není to nic divného. Z téhle velmi starobylé skupiny hlavonožců, která byla druhově nejbohatší během jury, se dnešní doby dožil jediný druh – vampýrovka hlubinná (Vampyroteuthis infernalis).

Její latinské jméno se dá přeložit jako „upíří chobotnice z pekla“, což je trochu nezasloužené. Se svým tmavě červeným až černým rosolovitým tělem a obrovskýma očima možná vypadá pekelně, ale těžko si představit neškodnějšího živočicha. Živí se totiž mořským sněhem – organickými zbytky, které se zvolna snášejí od hladiny oceánů a které jsou hlavním zdrojem potravy pro mnoho hlubokomořských živočichů.

Osm. Nebo deset chapadel?

Zpět k počítání chapadel. Vampýrovka jich má stejně jako chobotnice osm a jsou spojena blánami do tvaru jakéhosi deštníku. Z počtu chapadel je jasné, že chobotnice a vampýrovky jsou si příbuzné a kdysi sdílely společného předka.

Na tomto mláděti krakatice bradavkovité můžete krásně napočítat deset chapadel •  Profimedia.cz

A teď přijde otázka: Kolik chapadel měl tento společný předek? Logicky také osm. Jenže vědci jsou přesvědčení, že nižší počet chapadel je vlastností modernějších druhů. Že ty starobylé měly původně chapadel deset, ale dvě jim během evoluce zakrněly.

Když byli dinosauři na houbách

Fosilní důkaz pro teorii o snižování počtu chapadel u pravěkých chobotnic a vampýrovek nicméně chyběl – až dosud. Stala se jím vůbec nejstarší známá vampýrovka, která žila v karbonu (období prvohor) před 328 miliony lety. A která tak mimochodem dokazuje, že tihle hlavonožci žili o mnoho dříve, než se před 250 až 230 miliony let v nejstarším období druhohor triasu objevili první dinosauři.

Umělecká rekonstrukce 328 milionů let staré vampýrovky •  © K. WHALEN

Zase ta chapadla

Fosilie vampýrovky pochází ze sbírek Královského ontarijského muzea, kam se dostala v roce 1988. Je výjimečně dobře zachovalá a vědci z Yaleské univerzity ji mohli podrobit podrobnému zkoumání. Včetně přepočítávání zkamenělých chapadel!

Jeho výsledek ukázal, že teorie o snižování počtu chapadel je zřejmě správná. 328 milionů let stará vampýrovka, která byla nyní popsána jako druh Syllipsimopodi bideni, totiž měla deset funkčních chapadel s přísavkami. Na rozdíl od všech dosud známých druhů vampýrovek a chobotnic, ale stejně jako mají sépie, krakatice a olihně. A jako měl zřejmě i prapůvodní předek všech těchto hlavonožců.


Život s přísavkami

Prvohorní vampýrovka Syllipsimopodi bideni je nejstarší známý hlavonožec s vyvinutými přísavkami. Díky přísavkám mohla chapadla, která vznikla přeměnou nohy měkkýšů (vzpomeňte si na nohu hlemýždě), lépe uchopovat různé předměty včetně kořisti. Prvohorní vampýrovka toho nejspíš využívala při lovu jiných měkkýšů, které chapadly šikovně vytahovala z jejich tvrdých schránek.

8 chytrých ramen: Proč se chobotnice nezašmodrchá

8 chytrých ramen: Proč se chobotnice nezašmodrchá

Příšerky z moře: Za mimozemšťany naší planety

Příšerky z moře: Za mimozemšťany naší planety

Monstrum z hlubin odhaleno: Luštění Krakenova genomu

Monstrum z hlubin odhaleno: Luštění Krakenova genomu

 

Články odjinud