Pokud se o dinosaury až tak moc nezajímáte, pak jste o druhu Nanotyrannus lancensis možná ještě neslyšeli. Ostatně bylo by to pochopitelné, protože všechny fosilie nanotyrana byly až doteď většinou paleontologů považovány za pozůstatky mláďat samotného rodu Tyrannosaurus.
První zkamenělá lebka tohoto dravého dinosaura byla objevena roku 1942 v Montaně. Paleontolog Charles W. Gilmore ji tehdy zařadil k rodu Gorgosaurus, jakožto jeho nový druh.
Mládě Tyrannosaura rexe, nebo jiný druh?
Roku 1965 sovětský paleontolog Anatolij K. Rožděstvenskij správně usoudil, že tvar lebky neodpovídá gorgosaurovi (nebo albertosaurovi), ale spíše se podobá tomu, jak by vypadalo mládě samotného druhu Tyrannosaurus rex.
Vzhledem k tomu, že fosilie byla objevena v horninách souvrství Hell Creek, představující necelé dva poslední miliony let období křídy, dávala tato myšlenka smysl – zmínění příbuzní tyranosaura už byli totiž několik milionů let vyhynulí, zatímco „král dravých dinosaurů“ byl právě ve svém evolučním rozkvětu.
Mládě nebo nový druh? Původ jména Nanotyrannus lancensis a spor paleontologů
V roce 1988 trojice amerických paleontologů znovu lebku prozkoumala a popsala ji jako samostatný rod a druh tyranosaurida, druhu T. rex jen příbuzného. Zvolili pro něj jméno Nanotyrannus lancensis, tedy „malinký tyran ze souvrství Lance“ (Gilmore se totiž kdysi domníval, že formace Hell Creek spadá pod souvrství Lance).
Zatímco někteří paleontologové souhlasili a nanotyrana přijali, velká část vědecké obce zůstala skeptická a trvala na tom, že jde o mládě druhu T. rex.
Život ve stínu T. rexe: Role menších dravců v období křídy
Osobně jsem se se jménem Nanotyrannus lancensis seznámil poprvé ve svých jedenácti letech při četbě nádherné knihy Jaroslava Mareše Záhada dinosaurů (1993). Autor psal o nanotyranovi jako o menším, asi pět metrů dlouhém současníkovi tyranosaura, který plnil v ekosystémech na úplném konci křídy roli jakéhosi menšího oportunistického dravce, žijícího ve stínu svých obřích příbuzných.
Ve vědeckou platnost tohoto zajímavého dravého dinosaura jsem tehdy také věřil a vytvořil jsem si představu jakéhosi ekologického ekvivalentu šakala či hyeny, žijících po boku lva – vcelku to dávalo dobrý smysl.
Sílící nedůvěra: Fosilie Jane a teorie o klesajícím počtu zubů u tyranosauridů
Během následujících let ale paleontologická obec otočila. V roce 1999 odborník na tyranosauridy Thomas Carr zjistil, že lebka patřila nedospělému jedinci a označil jej za mládě druhu T. rex. Neodpovídal sice počet zubů (lebka nanotyrana jich měla víc než lebky tyranosaurů), Carr ale uvedl, že počet zubů v průběhu růstu u tyranosauridů klesal.
V roce 2001 byla v Montaně objevena skvěle dochovaná kostra mláděte tyranosaura pojmenovaná Jane, která poměrně dobře zapadla do představy o tom, jak by mělo asi jedenáct let staré mládě druhu T. rex vypadat.
Znovuzrození malého tyrana: Nové studie potvrzují, že Nanotyrannus je platný druh
Ve vědeckou platnost malého tyranosaurida pak už věřili jen málokteří vědci, mezi nimi to byl zejména „komerční“ paleontolog Peter Larson. Až do roku 2024 ale jasně převažoval názor, že Nanotyrannus lancensis není platný taxon a jedná se pouze o mládě druhu T. rex.
Tehdy však byla publikována práce paleontologů Nicholase Longriche a Evana Saitty, kteří znovu pečlivě prozkoumali anatomii i další okolnosti objevu původní lebky a dospěli k názoru, že N. lancensis je platným druhem.
Důkaz z roku 2025: Fosilie Bloody Mary jako dospělý jedinec
Skutečný důkaz pak poskytla až koncem října roku 2025 paleontoložka Lindsey Zanno, která s kolegou Jamesem Napolim publikovala popis nově prozkoumané fosilie přezdívané Bloody Mary, zachované spolu s fosilií rohatého dinosaura a objevené v jediném bloku horniny opět na území Montany v roce 2006.
Tato kostra patří nepochybně dospělému dinosaurovi, který zahynul asi ve dvaceti letech věku a měl více zubů, ale naopak méně obratlů než T. rex.
Další nový druh: Objev Nanotyrannus lethaeus
A to nejlepší na závěr – nejenomže původní lebka skutečně patřila druhu Nanotyrannus lancensis, ale Jane je dostatečně anatomicky odlišný exemplář a byl tedy zařazen do ještě dalšího nově stanoveného druhu – Nanotyrannus lethaeus! Co všechno asi o těchto „malých tyranech“ ještě zjistíme v příštích letech?
