Návrat pum do národního parku Monte León
Návrat druhů, které byly v určité oblasti vyhubeny, neznamená vždy návrat k původnímu ekosystému. Obvykle se totiž za dobu jejich nepřítomnosti prostředí změnilo, a tak se musely změnit i jejich zvyky. Posledním příkladem takových změn je návrat pum do Patagonie.
Pumy v Patagonii vyhubili farmáři, kteří chránili svá stáda ovcí. Spolu s pumami pronásledovali i psy argentinské a horské, kteří se na lovu ovcí podíleli. V oblasti tak náhle chyběly velké šelmy, což mělo za následek, že se pobřeží stalo bezpečným hnízdištěm pro tučňáky magellanské. Ti se až dosud rozmnožovali na přilehlých ostrovech. Po vymizení šelem se ale začali šířit na pevninu, kde zakládali nové hnízdní kolonie.
Sledování šelem pomocí GPS obojků
Změnu přineslo vyhlášení Národního parku Monte León v roce 2004. Pobřežní ekosystémy se po odchodu farmářů začaly vracet k původnímu stavu včetně návratu šelem, mezi nimiž je puma americká vrcholovým predátorem. T
a nemá v Patagonii přirozené nepřátele, jakými jsou např. vlci a medvědi v severnějších oblastech jejího výskytu. Vědci, kteří pravidelně sledovali obnovu původního ekosystému, si brzy všimli, že se v jejich trusu objevují pozůstatky ulovených tučňáků.
Zpočátku se domnívali, že jde o náhodné úlovky, pak ale zaznamenali přítomnost pum v samotné kolonii. Aby měli jistotu, rozmístili v rezervaci fotopasti a mimo to vybavili 14 dospělých jedinců (devět samic a pět samců) obojky s GPS lokátorem. Když vyhodnotili záběry z fotopastí a srovnali je s daty získanými z GPS, došli k překvapivým závěrům: Pumy v novém prostředí zcela změnily své chování.
Proč šelma loví tučňáky místo lam?
Neobvyklá byla už samotná změna kořisti. Pumy běžně loví poměrně velká zvířata, přirozenou kořistí v oblasti Patagonie jsou především lamy guanako, nandu Darwinovy a introdukovaní evropští zajíci.
Tučňáci jsou proti této kořisti docela malé sousto. Nicméně je jich hodně na jednom místě a jejich lov nevyžaduje žádné zvláštní úsilí. Množství snadno dostupných malých úlovků je tak pro pumy výhodnější než jedna velká kořist, na jejíž ulovení musí vynaložit víc energie.
Mnohem překvapivější však byla změna chování pum. Jako většina kočkovitých šelem jsou přísně samotářské, setkávají se jen v období páření. Nadbytek snadno dostupné kořisti ale jejich vzájemné vztahy změnil – pumy se přestaly jedna druhé vyhýbat a staly se vůči sobě tolerantní.
Podle vědců to opět bylo způsobeno tím, že si nemusely vzájemně konkurovat, tučňáků bylo dost pro všechny. Není to úplně neznámý jev – podobně se třeba chovají jinak samotářští medvědi, kteří se v době tahu lososů shromáždí na jednom místě a vzájemně se tolerují.
Změna teritoriálního chování šelem
Přítomnost kolonie tučňáků ale nezměnila jen vzájemné vztahy mezi pumami, také se změnilo jejich teritoriální chování. Zatímco jinde mají pumy rozsáhlá lovecká teritoria a toulají se na velké vzdálenosti, zdejší pumy začaly být věrné poměrně malému území a od kolonie se nijak nevzdalovaly. Během dne tak nachodily mnohem menší vzdálenosti, než je jinde obvyklé.
Tučňáci však nejsou na pobřeží stále, kolonie tu je pouze v období rozmnožování, které trvá přibližně od září do dubna. Zbývajícího půl roku tráví daleko od pevniny na volném moři. Pumy tak v tomto čase přicházejí o svůj prostřený stůl. A jak vědci zjistili, v souvislosti s tím se mění i jejich chování.
Několikanásobně zvětší své lovecké území a začnou lovit svou obvyklou kořist – tj. guanaka, nanduy a zajíce. Jejich počet v oblasti se ale nemění. K obživě jim stačí početná populace lam, kterým se tu po odchodu konkurenčních ovcí mimořádně daří. A přestože jsou po celý půlrok hlavní kořistí pum, jejich počty v národním parku neklesají.
Výzkum populace tučňáků magellanských
Přesto pumy na svoje oblíbené loviště na pobřeží nezapomínají, a jak prozradily snímky z fotopastí a záznamy z GPS, čas od času se tam zatoulají, aby zkontrolovaly, zda se už tučňáci nevrátili. Dosud nezodpovězenou otázkou, které by se vědci chtěli věnovat v budoucnu, je, jaký vliv mají pumy na samotnou populaci tučňáků. Zatím se zdá, že se počet hnízdních párů nemění, ale potvrdit to musí přesnější výzkum.
