Návrat predátorů: Hledání staronových domovů

Návrat predátorů: Hledání staronových domovů
Sdílej
 
Před pár desetiletími mnozí velcí predátoři téměř vymizeli. Dnes se vracejí. A to i na místa, kde by je nikdo nečekal.

 

Důsledná ochrana celé řady velkých predátorů ohrožených vyhynutím přináší nepředpokládané výsledky. Nejenže se jejich počty zvyšují - mnozí se začínají šířit na místa, která se zcela liší od jejich původních biotopů a kde podle dosavadních znalostí (a zdravého rozumu, jak podotkli vědci ve své studii), vůbec žít nemohou.

Predátoři za potravou?

Informace o obnovených populacích dříve ohrožených druhů velkých predátorů shromáždili vědci z Dukeovy univerzity v americkém státě Severní Karolína. Výskyt těchto zvířat v nečekaném prostředí si nejdřív vysvětlovali tím, že v oblastech, kam se určitý druh vrací, se zvýšený počet jedinců nemůže uživit. A při hledání potravy osídluje i nové, pro ně nepřirozené a méně příznivé biotopy.

Na floridských plážích se dnes vedle turistů sluní i aligátoři • 

Zpátky domů

Dlouhodobé sledování predátorů ale naznačuje, že pravda je nejspíš jinde. Ve skutečnosti se vracejí na místa, kde žili dávno předtím, než je odtamtud člověk vyhnal a přivedl na pokraj vyhubení. A protože se to nejspíš stalo mnohem dříve, než se jim vědci začali věnovat, o jejich původních domovech vlastně nic nevědí. Pro ochranu velkých predátorů je to ale dobrá zpráva. Znamená to, že nejsou úzce specializovaní na určitý konkrétní biotop. Jeho změnám nebo dokonce ztrátě se zjevně dokážou přizpůsobit. Netýká se to samozřejmě všech druhů, takto přizpůsobivé jsou jen některé.

Šelmy útočí: Lidé si za to mohou sami

Šelmy útočí: Lidé si za to mohou sami

Aligátor na pláži

Prvním druhem, který vědce upoutal tím, že se začal objevovat na nečekaných místech, byl aligátor severoamerický (Alligator mississippiensis). Tito velcí plazi žijí v řekách a mokřadech jihovýchodních oblastí USA. Vědci už dlouho sledují jejich stěhování do blízkosti lidí - na Floridě jsou známé případy, kdy se aligátoři zabydleli v zahradních bazénech. V posledních letech se ale začali objevovat na plážích a nevadí jim ani slaná mořská voda. Jak skvěle jim toto prostředí vyhovuje, dokládá změna jejich potravních zvyklostí – až 90 % jejich potravy dnes tvoří mořští živočichové, jako jsou krabi, rejnoci, žraloci či kapustňáci.

Aligátoři začali lovit mořské živočichy, tento si pochutnává na krabovi • 

Vydry v deltách

Jedním ze symbolů velkých savců zachráněných v hodině dvanácté je vydra mořská (Enhydra lutris). V pobřežních vodách Severní Ameriky žije v kelpových lesích, tedy v porostech mnohametrových řas chaluh. Přesto dokáže žít i jinde. Když ji vědci vysadili do některých říčních delt, v nichž chaluhy nerostou, vydry prospívaly stejně dobře. Případný zánik kelpových lesů tedy vydry neohrozí.

Poražená puma: Která šelma je nejsilnější?

Poražená puma: Která šelma je nejsilnější?

Pumy jsou všude

Nová prostředí k životu si zvolily i pumy americké (Puma concolor). "Horský lev" už zdaleka nežije jen v horách. Kdysi pumy obývaly prakticky celý kontinent. Intenzivní lov však jejich stavy silně snížil, především ve východních oblastech Severní Ameriky. Ale zatímco floridský poddruh je dodnes veden jako kriticky ohrožený, ve většině států počty pum vzrůstají. A tak není divu, že dnes opět obývají prakticky všechna životní prostředí a navíc i oblasti osídlené lidmi. Potkat na americkém předměstí pumu, která očichává popelnice, už není nic výjimečného.

Pumu lze potkat na procházce v příměstském parku • 

Vlci v moři

Překvapivou přizpůsobivost projevili i severoameričtí vlci (Canis lupus). V ekosystému hrají nezastupitelnou roli, což se ukázalo v případě Yellowstonského národního parku, kde byli v polovině minulého století vyhubeni. Následně se v parku přemnožili kopytníci a začali nadměrně spásat dřeviny. Obnovu zničených lesů umožnilo až znovuvysazení vlků do parku, kteří jejich stavy zredukovali. Tyto šelmy ale dnes nejsou závislé jen na lovu kopytníků a životu v lesích. Již delší dobu vědci sledují populace vlků, které se naučily hledat potravu na mořském pobřeží. A u břehů Britské Kolumbie dokonce žijí vlci schopní lovit ryby přímo v moři.

Některé populace kosatek putují proti proudu řek do vnitrozemí • 

Moře bez hranic

Nové domovy objevují i mořští tvorové. Dravé kosatky (Orcinus orca) už nejsou omezené jen mořskými břehy, zcela běžně vplouvají do velkých řek a putují jimi kilometry proti proudu. Kytovci plejtvákovci šedí (Eschrichtius robustus) a mnozí severští ploutvonožci, jako je např. tuleň obecný (Phoca vitulina) jsou obyvateli spíše chladnějších a severnějších vod. Přesto se stále častěji se objevují i v teplejších vodách dále na jihu. A tak ani obávané oteplování klimatu nemusí podle vědců znamenat jejich přímé ohrožení.


U lidí zlenivějí

Výsledkem studie bylo i zjištění, že zvířata žijící v blízkosti lidí urazí na svých cestách v průměru třikrát kratší vzdálenosti než jejich příbuzní v divočině. Platí to nejen pro Ameriku, kde výzkum probíhal, ale třeba i pro africké slony nebo lišky a jeleny v Británii. Jedním z důvodů mohou být dostupnější zdroje potravy. Někdy lidé zvířata přímo přikrmují, ta se ale mnohdy obslouží sama: Třeba tím, že vybírají zbytky potravin z popelnic. Velkou roli nepochybně hraje i jejich odříznutí od určitých oblastí nepřekonatelnými bariérami jako jsou velké stavby, ohrady a dálnice.


Minipredátor: Rejsek si troufne na většího

Minipredátor: Rejsek si troufne na většího

Krutý predátor: Kudlanky na lovu kolibříků

Krutý predátor: Kudlanky na lovu kolibříků

Predátor a jeho smrtící zbraně

Predátor a jeho smrtící zbraně