Ještě v minulém století hrozilo velkým šelmám a mnoha dalším predátorům vyhynutí. Některé lidé pronásledovali pro jejich kůži, jiné považovali za škůdce, protože si dovolili lovit stejnou jejich domácí zvířata nebo stejnou kořist, jako člověk. Na konci tisíciletí už ale bylo zřejmé, že se příroda bez velkých predátorů neobejde.
Většina z nich se proto dočkala cílené ochrany a jejich počty se stabilizovaly a v mnoha případech začaly dokonce vzrůstat. Úspěch předčil všechna očekávání a zachráněné druhy se začaly šířit i do nových domovů, kde je do té doby nikdo neočekával. Někdy to ovšem přináší určité problémy. Už proto, že tato zvířata stále podléhají ochraně a vědci je pečlivě sledují.
Aligátor: Zachráněný predátor
Jedním z takových zachráněných druhů je i symbol Floridy, aligátor severoamerický. Ti největší samci mohou dorůst téměř pětimetrové délky a vážit skoro půl tuny, většina jedinců ale zůstává menší. V potravě si nevybírá – mláďata loví hlavně hmyz, větší dospělí aligátoři obratně loví ryby, ptáky i středně velké savce. Mají tak velkou sílu v čelistech, že rozkousnou želví krunýř. Pro člověka ale představují minimální nebezpečí – zaznamenaných útoků je minimum, důvodem je většinou omyl, kdy aligátor v kalné vodě zaměnil člověka za kořist. Podívejte se do floridských mokřadů a představí vám aligátory v jejich přirozeném prostředí.
Aligátor dnes často překvapí návštěvníků pláže. Ani tady ale nejeví zájem o člověka, ten prostě není jeho kořistí.
Pokud to jde, tak bývá tento velký plaz z bezpečnostních důvodů z moře odloven a vrácen zpět do mokřadů. I když – jak se vědci domnívají, moře pro něj až tak cizí biotop není, je pravděpodobné, že před příchodem lidí na písčité pláže, tady aligátoři žili běžně.
Někteří se ovšem vydávají na návštěvu do míst, kde rozhodně vítaní nejsou. Jako třeba tady:
Puma: Kde je doma?
Ve složitější situaci je jiný navrátilec – puma americká. Tato velká kočkovitá šelma vzbuzuje v lidech strach, její stěhování do blízkosti měst tak sledují s obavami. Pumy se ovšem lidem vyhýbají, k napadení člověka dochází zcela výjimečně. Mnohem víc by se proto měly bát pumy. Stále ještě dochází k tomu, že uhynou po sežrání otrávené návnady, v blízkosti lidí je navíc ohrožuje hustá dálniční síť. Tzv. zelené mosty, které divokým zvířatům umožňují přecházet z jedné strany rušné dálnice na druhou, zatím zdaleka nejsou všude běžné.
Vědci proto pumám věnují neustálou pozornost. Sledování pum jim dnes velmi usnadňují moderní technologie – obojky s GPS, díky nimž je najdou i v nepřehledném terénu, a fotopasti, které dokumentují jejich výskyt. Podívejte se, jak pracují vědci v oblasti Hollywoodu a Los Ageles v Kalifornii.
Někdy dochází k nečekaným setkáním. Zvědavá mladá puma zabloudila na dvorek a zaujala ji malá příbuzná za oknem. Ale možná to byly misky s kočičím žrádlem – vždyť puma je jen o něco větší kočka.
Vlci u moře
Naprosto neobvyklý biotop si k životu vybraly některé populace vlků. Zabydlely se na mořském pobřeží a živí se hlavně rybami. V období tahu lososů tu mají doslova rybí hostinu. S jediným omezením – lososi nechutnají jen jim, ale také medvědům. A tak se musejí nějak podělit. K nějakým velkým střetům tu ovšem nedochází – lososů je naštěstí dost pro všechny. Jak dokazují následující dva videozáznamy.
Většinou musí uhnout vlk medvědovi, ale někdy ustoupí i obávaný grizzly.
Za "mořskými" vlky, ale i další aljašskou divočinou vás zve ještě toto video.
