Pod jménem vydra si většina z nás představí samotářskou vodní šelmu. Jenže to neplatí pro všechny, ve světě existují i druhy, které žijí společensky. Ale zatímco společenskému životu mnoha druhů zvířat (například primátů, vlků, surikat či řady ptáků) věnovali vědci spoustu hodin zkoumání, vydrami se až donedávna nikdo nezabýval.
Chybějící znalosti
Ze třinácti druhů vyder jich je dnes většina ohrožená vyhynutím. Znalost jejich života, způsobu hledání potravy a schopnosti učit se a přizpůsobovat se změnám prostředí, je přitom klíčová pro jejich ochranu a návratové (reintrodukční) programy. Nedávno se proto vědci rozhodli zjistit, jak moc jsou vydry schopné řešit neznámé problémy a učit se novým postupům při hledání potravy. K pokusu zvolili dva druhy asijských společenských vyder: vydru hladkosrstou a vydru malou.
Vydří hlavolamy
V přírodě se takový výzkum uskutečnit nedal. Proběhl proto v několika britských zoologických zahradách, které skupiny zvolených druhů vyder chovají. Vědci vydrám nabízeli rybky či krevety v plastových potravinových krabičkách s víčkem šroubovacím, zaklapávacím nebo zajištěným klipsou. Nejobtížnější hlavolam měl podobu kostky zmražených krevet upevněné na bambusový prut. Aby vydra dostala krevety z krabičky, musela nejdřív prut zvednout do výšky a pak zatáhnout doprava. Vyřešit ho dokázala jen necelá polovina zvířat.
Učenlivá mláďata
Vědci byli nadšení, když viděli, jak se vydry vzájemně pozorují a kopírují způsob, jak odšroubovat víčko krabičky nebo rozepnout klipsu, aby se dostaly k pochoutce. Mláďata přitom odkoukala a zapamatovala si nové dovednosti mnohem rychleji, než jejich rodiče. Podle vědců jde o strategii "napodobuj, dokud jsi mladý". Nové dovednosti přitom mláďata nejčastěji kopírovala od svých sourozenců, s nimiž trávila nejvíc času.
Jiná kořist
Vědci předpokládali, že schopnost učit se napodobováním druhých budou mít všechny společenské vydry. Proto je překvapilo, že vydry malé ji nemají, žádná nedokázala odkoukat řešení problému od druhé. Důvodem je zřejmě odlišná kořist. Vydry hladkosrsté se živí rybami, při jejichž lovu spolupracují. Často plavou ve formaci tvaru V, což předpokládá, že jedna druhou neustále sleduje. Naproti tomu vydry malé se živí kraby a měkkýši. Citlivými prstíky se zkrácenými drápky je vyhmatávají v bahně, pod kameny či v puklinách. Při lovu je tak nic nenutí spolupracovat s ostatními členy tlupy.
Návrat možný
Přesto jsou i pro vydry malé sociální vazby a vzájemná spolupráce důležité. Ale využívají ji hlavně při obraně před predátory. Výsledky výzkumu tak dávají nadějí, že případné reintrodukce do přírody budou úspěšné. Že v zajetí odchované vydry se po vypuštění do přírody dokážou zapojit do společenství svých divokých příbuzných a převezmou od nich dovednosti potřebné k přežití. Ať už při obraně, nebo při hledání potravy.
Nejslavnější vydra
Vydra malá (Aonyx cinerea) je opravdu nejmenší druh vydry, její váha se obvykle pohybuje kolem dvou až tří kilogramů. Naproti tomu vydra hladkosrstá (Lutrogale perspicillata) patří k větším druhům – může vážit až 11 kg. Přestože často žijí ve stejném prostředí, vzájemně si díky odlišné potravě nekonkurují. Slavnější z obou je ovšem vydra hladkosrstá. Skotský přírodovědec a spisovatel Gawin Maxwell, který si ji přivezl z Iráku do Skotska, napsal o soužití s ní knihu Kruhy na vodě (u nás vyšla pod názvem Jasná voda vůkol), podle které byl natočen i stejnojmenný film. Později se ukázalo, že irácké vydry tvoří samostatný poddruh, který dostal na počest spisovatele jméno L. p. maxwelli.
