Rikša, džíp a náklaďák: Čím se jezdí v Africe a v Asii? | Ábíčko.cz

Rikša, džíp a TATA: Čím jezdí v Africe a v Asii?

Rikša, džíp a TATA: Čím jezdí v Africe a v Asii?
Sdílej
 
Ne všude jezdí stejná auta jako u nás v Evropě. Jak vypadají a čím se liší ta na druhém konci světa?

 

 

Gordon Murray je jihoafrický inženýr, který strávil několik desítek let vývojem vozů pro Formuli 1. Na stará kolena se rozhodl hodit závodní kariéru za hlavu. Začal naopak přemýšlet nad tím, jak sestrojit co nejužitečnější auto. Nejprve představil malé městské vozítko na elektromotor Yamaha MOTIV.e a nyní se zabývá tím, jak sestavit levné a odolné auto pro Afriku.

Zapřáhnout a jet

Vývoj afrického auta je po třech letech u konce. Zrodil se z něj náklaďák jménem Ox (anglicky vůl). Pomoci má v chudých afrických zemích, kde je zoufalý nedostatek spolehlivých aut v dobré kondici. Ox je výjimečný v prvé řadě tím, že se prodává jako stavebnice. Každá sada vznikne ve Velké Británii. Pak poputuje do Afriky, kde z ní mohou místní automechanici složit jednoduché a spolehlivé auto. I se základním nářadím by měli stihnout náklaďák sestavit za pouhých dvanáct hodin.

Ox uveze 12 osob nebo až 1800 kg nákladu

Tvrdý, ale spolehlivý

Vůz má úkol obstát hlavně na venkově, kam vedou jen prašné cesty, které počasí občas promění na terén plný hrbolů. Má pohon jen na přední kola, avšak díky kvalitnímu odpružení a rozložení váhy má podobný tah jako opravdové 4x4. Ox se inspiroval stařičkým Renaultem 4, který kdysi představoval právě v Africe odolné a cenově dostupné auto. Váží 1700 kg a dalších 1800 kg na něj můžete naložit. Volant najdete uprostřed kabiny, aby se mohl i nezkušený řidič přesně trefit na vozovku a měl přehled tam, kde nejsou dopravní předpisy ani údržba silnic. Náklaďák pro Afriku vyzkoušeli testovací jezdci z Top Gearu. Ačkoli museli uznat, že komfort řidiče sedícího na tvrdé lavici přivařené k podlaze není nic moc, vůz si chválili pro jeho jízdní vlastnosti a stabilitu v terénu.

Asijská vlna

Největší výrobci automobilů pochází z Evropy, Spojených států nebo Japonska. V posledních letech jim ale začali šlapat na paty menší značky z rozvíjejících se asijských zemí, zejména z Indie a Číny. Například v Číně se dnes vyrobí desetkrát více aut než na začátku tisíciletí a odborníci odhadují, že na indických silnicích bude v roce 2020 jezdit půl miliardy aut a motorek.

Říše středu dovede postavit i lumuzíny nebo futuristické koncepty

Jedna lidská síla

Asijská cesta za automobilem nezačala parním strojem, ale rychlýma nohama. Nejrozšířenější asijské vozítko zvané rikša se poprvé se objevilo v Japonsku v druhé polovině 19. století. Zemi dlouho vládnul šogunát Tokugawa. Císař bojoval proti moderním technologiím ze západu a zakázal mimo jiné i veškerá vozidla. Když v roce 1868 režim padnul, objevila se první rikša.

Samotné slovo rikša vzniklo z japonského džinrikša, což znamená doslova vozidlo tažené člověkem. Šlo o kočár se dvěma madly vpředu, kterých se chopil běžec a mohl tak nabídnout rychlou taxi službu v rušných městech. Rikša se během několika let rozšířila do celé Asie. Rikšu taženou běžcem už ale uvidíte jen těžko. Rychlé nohy nahradil bicykl nebo častěji motorka. Používá se stále jako taxi a v Indii nebo třeba v Thajsku ji uvidíte na každém kroku. Jde o tříkolku s jednoduchým motorem a řídítky. Vpředu sedí šofér, na zadních sedadlech pak pasažéři.

Skoro jako auto

Mezi rikšou a autem existuje ještě jedna kategorie vozů, kterou představuje například indický Bajaj Qute. Tento tradiční indický výrobce motorek nabízí praktickou čtyřkolku s karoserií automobilu. Vyniká nízkou spotřebou paliva (3 l/100 km) i emisemi. To je důležité. Indická a čínská velkoměsta trpí obrovským znečištěním vzduchu ze stovek tisíc vozidel, které jimi neustále křižují.

Boj proti znečištění

Na emise mimochodem doplatil i legendární automobil Hindustan Ambassador přezdívaný "král indických silnic". Tento model se jen s minimálními změnami vyráběl od roku 1958 až do předloňského roku. Milovali ho zejména taxikáři. Výroba tradičního vozu ale musela skončit poté, co přestal splňovat už tak dost nízké indické emisní limity. V Číně pro změnu propukl obrovský zájem o elektromobily. Doufejme, že díky nim bude možné v čínských městech zase volně dýchat.

Levné, ale nebezpečné

I opravdové auto lze udělat levně. Před několika lety dobyl indický trh miniautomobil Tata Nano. Cena základní verze se pohybuje okolo 40 tisíc Kč a jde tak o cenově nejdostupnější auto na světě. Také je ale třeba dodat, že nízká cena má dopad v bezpečnosti a kvalitě materiálů. V evropském crash testu EuroNCAP získalo Nano nejhorší možné hodnocení. Podobná miniauta vznikají i v Číně, populární je třeba Chery QQ. Testy opět ukázaly, že srážka v něm by byla podobně smrtící jako v indickém Nano.

Chery QQ – populární auto současné Číny

Auto od coly

Na konci minulého století se v Číně pokoušel prosadit s cenově dostupným vozítkem i americký Chrysler. Model CCV měl karoserii ze slitiny, jejíž základní složkou byly staré PET lahve. Na výrobu jednoho auta jich stačily dva tisíce. Přestože se plast ukázal jako mimořádně levný a překvapivě odolný materiál, vývoj CCV ukončily změny uvnitř automobilky. Někteří lidé na něj dodnes vzpomínají jako průkopníka současných ekologických vozů.

Dočká se Afrika?

Také je třeba dodat, že kromě rikš, poloaut a vozítek pro každého vznikají v Indii a v Číně také moderní a spolehlivé vozy včetně těch nejluxusnějších limuzín nebo závoďáků. Teď je na řadě Afrika. Praktické a dostupné auto může pomoci řadě lidem, kteří musí například každý den chodit desítky kilometrů pro čistou vodu. Pokud Ox uspěje, možná se objeví i místní výrobci schopní sestavit auta na míru Africe.


Konec africké legendy

Nejslavnější auto afrického kontinentu je anglický Land Rover. Vynikal hlavně odolností a spolehlivostí i v extrémních podmínkách. Pro řadu obyvatel chudých zemí to bylo první auto, které v životě viděli. Land Rover se zrodil v roce 1948. Zpočátku se inspiroval americkým armádním džípem Willis. Británie byla v té době koloniální velmocí a ovládala velkou část jižní a střední Afriky. Land Rovery si nechávali dovézt britští úředníci, obchodníci i turisté. Hned se stal nejoblíbenějším prostředkem pro expedice nebo safari a nakonec se začal v Africe i vyrábět. Bohužel jeho pokračovatel Defender letos skončil výrobu a Land Rover se nadále věnuje jen "civilizovanějším" vozům.


Velké značky aut, které neznáte

 

 

 

 

Tata (Indie)

Indická Tata je jeden z největších výrobců aut, náklaďáků a autobusů na světě. Vlastní mimo jiné i anglického Jaguara nebo Land Rover.

Effa Motors (Uruguay)

Značka Effa Motors vznikla před deseti lety v Uruguayi. Nedávno rozšířila výrobu i do Brazílie a stává se čím dál populárnějším výrobcem levných a dostupných vozů pro Jižní Ameriku.

Wuling (Čína)

V loňském roce nejprodávanější auto v Číně byla malá dodávka od místní značky Wuling, do níž se vejde celá rozvětvená rodina nebo malé podnikání.

Geely (Čína)

Velký čínský výrobce, který prodává auta po celém světě včetně Evropy. Před několika lety koupil švédské Volvo a vyrábí také černé taxíky pro Londýn.

Holden (Austrálie)

Australská automobilka začala před 150 lety výrobou sedel pro honáky krav. Časem přesedlala na motorizované koně. Staví hlavně licencované vozy od amerických nebo japonských výrobců.

 

Šílený svět aut budoucnosti: malé, rychlé, futuristické, zelené

Šílený svět aut budoucnosti: malé, rychlé, futuristické, zelené

Podivuhodná místa: Pouštní hřbitov velryb

Podivuhodná místa: Pouštní hřbitov velryb

Psí poslání je film plný zázraků

Psí poslání je film plný zázraků

Terrafugia: Nastává čas létajícího auta

Terrafugia: Nastává čas létajícího auta